Od nás – Tak jak si fšeci malôjó v pohádkách vítězstvi dobra nad zlem, aji to muže mět vic podob. Princ Bojaja ze svym slôhó Jôzêfem draka sice nepobil a princeznô si nevêslóžêl, ale nakonec se ôkázalo, že to tak bêlo vlastně lepši. 

S pohádkovéma hrdinama je to trochô ošemetny. Pokuď se teda beró věcê do dusledkô a né jenom takovy to pohádkovy pindáni, na kerym néni zbla pravdê. Pohádka Princ Bojaja aneb babochlap si dal za ukol poôkázat na to, čemô se jiny pohádkê côdně vêhébaji. A jeji tvurci dófaji, že aspoň nekery divákê to vêvedlo z jejich blôdô.

Vêdat se bojovat s drakem a dovyst si dom princeznô, to bê dovedl každé tróbela. Mužó ale nastat objektivni okolnosti, kery standardni pruběh narôšijó a pak vêvstává otázka, jak se k temô postavit. A to bêla ta opravdová vyzva. Divadelni představeni, kery gdêsê před letama zesmolêl náš redaktór Miloš Havelku, má eště dalši rozměr. A to, že princ Bojaja a jeho slôha Jôzêf se v něm nestêdijó za svuj puvod a aji v dalekym světě nezapominaji, že só Hanáci.

V pátek večir bêl tymto divadelnim kôsem v obnovené premiéře po štêřech letech okřtěné nové amfiteátřiček vedle vinárnê Ô Řimana v Kladkách. Herci se do teho zakóslê ze svó vnitřni ôměleckó rozervanosťó, princa Bojajô to na scéně rozervalo skoro uplně, protože mô rekvizitářkê narafičêlê mezê lepeňák, keré tam měl jest, domáci kozi rohê. A tê pálêlê jak čert. Až se z teho zakôckal a nemuhl ze sebe slova vêdat!

Ale nakonec fšecko dopadlo jak mělo podle plánô, ê dêž každy představeni je jiny a vêcházi z aktuálniho ôměleckyho rozpoloženi každyho z aktéru. A jak herci přêznávaji, nebêla tedy tym pádem obnovená premiéra jenom pro divákê, ale aji pro ně samotny. Fšeci ale pevně věřijó, že poselstvi přištim generacim bêlo předany. A pokuď bê si negdo nebêl jisté, tak to rádi zase negde zopakôjó.

0