Od nás – Kapr k Vánocum patři. Aspoň zatim to tak furt je! Nebêlo to možná dêcky, dokonca gdesê psalê, že rêbê na štědrovečerni večeřô bêlê spiš neco podřadnyho, co pôpkati boháči předhazovalê ten deň čeládce a sami mělê kôs fajnovyho masêska. A vidite, jak se doba měni.

Jasně, negdo nad vánočnim kaprem ohrnôje šňôpák, negdo, pokaváď ôž mosi rêbô, tak pomrkává po inši. Ale kapr je kapr. A je potřeba takê ôznat, že pokaváď si ho dáte negdê během rokô, nigdá tak nešmakôje, jak na štědrovečerni večeřô. Tak to jednodôcho je!

A tož – vêpravilê smê se pro svátečni žvanec zavčasô. Né, že bêhmê mělê strach, abê pak eště zbêlo. Ale ôž to tak nejak mámê. Aji v tymto smê patrioti, gdêž kapr – tož hanácké. Ô nás konkrétně cely leta z Tovačova. Až se teda Vánoce optaji, co smê z podzêmkô podnikalê, mužem řict – to, co bêlo potřeba!

0