Dêž vám očař předepiše brylêska, ani nemáte v prvni chvilce tôcha, kolêk mô přêbôde starosti. V prvni moment přêcházi radosť, že konečně máte zase jasné obraz a vidite věcê, kery ste před tém nevidělê. Ale fšecko má svoje pro a proti.

Aji já mám ôž nejakó chvilkô dioptricky skla a přêznám se, že v ten moment mně neplánovaně přêbêl koniček navic. Hledáni bryly. To je člověk jenom tak negde frkne – šak si je hneď vezmô. Ale sotva se otoči, ôž nevi, gde je dal, zvichoři celé barák, že mô v nich negdo odešil, připadně že vlastně nigdá ani žádny neměl. Pak se nandó, třeba aji zakêdany, zaprášeny, nepruhledny, a sám sobě si nosêtel nadává, jaké je debil, že je na takovy misto v žêvotě nemuhl dat.

Dávno Filka slêbovala, že mně kópi šňurečkô na bryle. Sám bêch si tam ôvázal kôs sisálô, ale řikala, že bêch bêl tak leda za hňôpa. Dlóho se nic nedilo, ovšem věc se stala vážnó, až nevêhnôtnó. Samô jô totiž začlo srat, že se moje oka furt negde povalôjó a zavazijó. Vêkročêla teda ve městě k blézké optice, ovšem ze zló se potázala.

Né, že bê takové sortiment nevedlê, ale kósek špagátkô za 99 kaček, to ôž se člověk škrábe za ôšêskama. Ale muhla eště vêôžêt akčni nabidkê dvóch kósku špagátkô za 132 kaček. Nô ale na co bêch měl dva, dêž mám bryle jenom jednê? A že bê zaskleny obróčkê vážêlê jenom o neco miň, néž mlénské kameň, a bêlo bê pro sichr dobry mět v kapsê rezervô v připadě přetrženi, to bêch rač dál hledal zas po celym barákô…

Ale asi nebêla Filka jediná, kerá stála před takovó dilemačkó. Pani z optikê měla totiž eště jednô nabidkô. Skočêt k Ťamanovi. Tam sem si ale ôž vêkročêl sám. Jedna šňurečka na bryle – 10 kaček českéch a sô spokojené, jak želva. A než jich potrhám tolik, že bê se mně vêplatila kópit ‚kvalita‘ za kilo, teho se snaď ani nedožêjô.

0