Jak to bêlo nebo možná aji nebêlo v Jaroměřêcách? O tym bêla řeč v pátek večir!
Od nás s fotkama Janê Šimikové – V Jarkách, teda v Jaroměrêcách ô Jevička, se v pátek věčir dělê věcê. Gdo dofčêl nic o této dědině nevěděl, nebo v tym neměl jasno, měl možnosť si doplnit svoje znalosti, ať neômře hlópé.
Co řikaji kronikê a pověsti si mužemê věkládat dovijak, protože aji kronikáři bêlê jenom lêdi a vidělê věcê svéma očêma. Ale přece jenom je to dukaz nečeho takovyho, že aji tenkrát gdêsê se tadê žêlo a je dobry, dêž aspoň má člověk poněti o tem, gde žêje a jak to bêlo eště dávno před tém, než se tam vêskêtl.
S Jarkama je spojená pověsť o bezhlavym rytiřovi Beštěrencovi. Ovšem né jenom ten čekal na učastnikê zájezdô, teda véšlapô na pótni kopec Kalvárija a zpátky k zámkô. Vêcházelo se až bêla uplná tma a pověsťma provázel Mgr. Michal Schusteru, to je mladé historik z Novyho Dvora – části Jaroměřêc. Po cestě čekalê Cyril s Metodějem, vodnik, řádil tam aji lópežnik, co má po sobě pomenované celé les k Šôbiřovô, v Kadrmaně čekalê čerti, na Kalvárkô dorazêl pan Šôbiř s choťó, na dědině pak přepadl kniže Konrád biskôpa Zdika. Ô kostela čekal rytiř z Lênhartic, a lóčeni pak zaobstaral Jan Bilské z Kařišova, takê s choťó.
A tož podle fotek to mosêla bêt podivaná parádni, postaralê se o to historičti šermiři EQUES TEMPUS z Ochoza ô Konice a jaroměřêčti ochotnici. Smê rádi, že nám fotkê zajistila Jana Šimikova, abêhmê se muhlê sami mrknót a s vama se podělêt.