Jak žêlê pravěci Hanáci na Němčêckô? Aji o tem je véstava v dobromilêckym muzeô!

Z Dobromilêc – Pokaváď sami neco neprožêjemê, vubec siu nedokážem představit, jaké bêl svět bez nás… Ať ôž je to z dobê, gdê smê bêlê eště na hóbách anebo z dob dávňéšich, gdê smê eště ani zdaleka nemělê ani podhóbi!
Muzeum v Dobromilêcách bêlo slavnostně otevřeny 11. unora 2016. A néni to barák ledasjaké! Gdêž to má bêt muzemu, tak mosi mět aji svyho genia loci. Je sice nově opraveny, ale jeho stáři odhadôje na 220 let a bévala v něm hraběnka Michaela Karolina Rudolfina Desfours – Walderode.
V muzeô je stálá expozica, kerá se zaobirá historijó hanáckyho venkova, teda jak se žêlo na dědinách. Během rokô só toť aji aktuálni véstavê. Eště do 14. červenca (kromě 9. a 11. červenca, gdê bôde zavřeny) se mužete přêjit mrknót na Archeologicky střipkê z okoli Dobromilêc.
Že nésó jenom slavny naleziště s gdovijakéma tem onéma Venôšema, a přê tem dukazê o dávnym osidleni só sténak zajimavy, to néni potřeba rozebirat. Stači se v Dobrátkách zastavit. Neco o této části histórije smê psalê ôž TOŤ. Fčêlka só teda artefaktê z Jantarové stezkê k viděni aji tadê. Navic se mužete neco dozvědět třeba o hanáckym Sonehengô v Brodkô ô Prostijova, pravy zvoncovity pohárê, nebo nářadi, kery mělê Kelti v mladši době železné.
TOŤ smê vám z Dobromilêc přêvezlê nejaky fotkê. A ešlê gdêž nebôdete vědět, gde se vrtnót, tož Dobrátkê rozhodně nésó špatná volba.