Od nás (aji s mlovenim a tentokrát ê s mozêkó a zpivánim) – Dêbê bêlo na nás, tož bêhmê klidně kalêndář ôpravilê tak, abê po 13. unorô bêl hneď 15. unor. Duvod je jasné. Přê valentynskym běsněni se nám ježijó fšeckê chlôpê a nejaké svátek zamilovanéch je nám uplně ôkradené. Mê to mámê totiž uplně jináč.

Rádi bêhmê ale aji mê nečim přêspělê, dêž ôž si to gdosê tak vêmêslêl. Přênášimê vám tak trochô jináč zamilovanó pěsničkô ‚Miluji tě!’. Sami mužete srovnat s dalšima láskêplnéma cajdákama, že totok je skôtečně ze žêvota a ke svátkô zamilovanéch patři možná eště vic, než nejaky ôječeny dojákê.

Ale nepřênášimê jô jenom tak pro nic, za nic. Negdo jô možná ôž slêšel, aji tadê smê si jô gdêsê hrálê. Totiž je to aji tak trochô naše děcko. Text totiž vêmêslêl cestó z kôchêně do ložnice jednó nad ránem Miloš Havelku.

Eště ten sám deň k temô ôdělal Vašek Ružêčku aji mozêkô a dal temô kabát. Zamilované duet pak s nim nazpivala Helenka Havelka Baronova. A tož si poslêchnite, jak muže takê takovy vêznáni láskê vêpadat.

0