Krast se má hneď napoprvni. Potom to tak dopadá!

Od prostijovskéch polêcajtu – Tak dlóho se chodi ze džbánem pro vodô, až se ôcho ôtrhne aneb tak dlóho chodim krast, až mě přê tym chêtijó. To si na vlastni kužô potvrdil zloděj, keré si chodil do jednyho barákô jak do svyho.
Jak piše mlôvči prostijovskéch polêcajtu František Kořinku, ôdělal si to zlodějiček hodně jednodôchy. Nédřiv přê návštěvě ô známéch čmajzl kliče od vchodovéch dveři, garáže, aji od bytô. Potom ôž bêlo jednodôchy si dêcky odemčit a vzit si, co je potřeba.
V prvnim připadě 10. ledna ôkradl z auta prachê, rovnéch pět tisic, o dva dni pozďéš pak přimo v barákô, gde se dostal přes garáž, čmajzl dalšich třêcet tisicu. A včerá, teda v utery 19. ledna, si vêrazêl do barákô znovô. Tentokrát měl zas zálôsk na věcê v autě. To ôž mô ale nevêšlo, protože bêl přêstižené a lapené majitelem. Kromě ôkradenéch peněz žádnó jinó škodô nezpusobil, což bê v připadě, že má svoje kliče, bêl ôž uplné amatérismus.
V připadô se vede zkráceny řizeni a pokuď se to dostane před sód, dostane ten vélôpek za krádež a porôšováni domovni svobodê šest měsicu až třê leta natvrdo.