Z konickyho parkô – Legendê se vrátilê! To je hotová věc. Páté ročnik legendárni přehlidkê letos nabidl sedm kapel v osmi vêstópenich. Néslavňéši a néstarši Merkur se totiž představil hneď dvakrát. A dvakrát aji během večera zapršelo. Na Konickô se mozêce dêcky dařêlo. A s dobó to šlo od dechovkê až po bigbit. A právě bigbiťáci mělê slezinô v pátek večir až do nocê. Přêšlê na ně pověčinó ti, keři maji ôž děcka odrustly. Tem mladém bê to totiž nic neřikalo, teda až vyjimkê a ti starši aspoň mělê duvod si troškô odfrknót a zavzpominat. A popravdě řečeny, možná bê nebêlê vubec rádi, dêbê je vlastni děcka přê tem vidělê. Každé vzpominá na mládi jináč. Negdo s Merkurama, negdo s Juniorama, a ti mladši třeba s Marasdama nebo Arestama, čê Demencó. Každé si svuj věk spózeni po zábavách prožêl s nekym jinym, ale pro fšeckê bêlo společny to, že ôž to maji dlóho za sebó. Aji tem starém pardálum ô inštrumentu nejaky to kilo přêbêlo, naopak pačesê se povětšinó zkrátilê, negde aji ôbêlê a obecně notně prošedivělê. Že bê to ale nekemô vadilo, to ani náhodó. Kromě slovutnéch Koničáku ani letos nechêbělê Quercusi a špeciálni hosť přêpominajici hejvymetál let osmdesátéch, brněnské Titanic. Záleželo ôž na každym, co si z teho vêbral, gdê šil pořádně zapařêt nebo rači skočel na pivo. Mê smê to vêdrželê skoro až do konca, tak se podivéte, jaky to bêlo. Pařêl dokonca aji kelimek od piva

0