Z Lošťêc – Květná neděla je pro řezbářa Jaroslava Benešovyho z Lošťêc hromadô let slavnostni eště jináč, než jak se na správnyho křesťana pasôje. Aji letos ponese do lošťêckyho kostela k žehnáni velêkonočni křiže.

Do Lošťêc jezdimê s železnó pravidelnosťó minimálně dvakrát do roka. Jednym duvodem je Lošťêcké betlém a novy figurkê v něm, z teho drôhyho duvodô smê se tam vêdalê ve středô. V předvelêkonočni době se jezdimê ôž takê hofol let mrknót na velêkonočni křiže. Letos je Jarda Benešu dělal pré ôž pošestnásty. Ešlê smê tam bêlê uplně od tech prvnich, to nemužem řict, ale od té dobê smê nevênechalê!

Na letošek só k žehnáni narychtovany štêrê symbolê ôkřižováni Krista, kery je podstató křesťanskéch Velêkonoc. Každé z nich, jak to dêcky bévá, má v sobě vsazenó schránkô s dokladem o žehnáni a jako poselstvi bévá přêpojené nekteré žalm. Tentokrát je to Žalm 117…

Smêsl křiža jako takovyho néni potřeba hledat jenom v křesťanstvi. Kromě náboženské symbolikê je takê znakem uctê a respektô, spravedlnosti. Tak to vidi aji lošťêcké řezbář, keré přêpomněl, že dřiv viselê křiže na óřadech, ve školách, přisahalo se na ňé ô sódô. Pomalô každé měl aspoň malé křižéček v kôchêni nade dveřma. A fčêl je jaksê fšecko jináč, a rozhodně to nevêpadá, že lip. Ale to je ôž uplně jinši pěsnička.

Křiže smê přêrozeně nafotilê, to se mužete mrknót TOŤ, a takê smê se dozvědělê, jaké přirustek čekat před Vánocama do Lošťšeckyho betléma. Ale protože smê slébilê, že to nikemô nevêslepičimše, tož to nebôdem zatim vêkládat ani vám J .

0