Maškarákê eště neskončêlê, jeden bêl v Ôrčêcách!

Z Ôrčêc od hasiču – Dnes ož tradični, maškarni bál sboro dobrovolnéch hasiču, měl v soboto štvrty pokračování. Jelekož bele všechne mista zamloveny ož štrnáct dni dopředo, čekale sme velkó akco.
Navzdore temo, že začátek akce bel vehlášené na večerni osmó, prvni maske přecházele ož pul hodine předem. Takže v době vepoknoti belo na place kolem padesáti ledi. Uderem pul deváté rokovi „dědci“ z kapele Quercus řizle do činelu a prohráble strone a na parketě se hned o prvniho fláko vlnil ož velece slošné počet ledi, tipojo kolem 60. Mezi devátó a desátó nastal neskotečné šromec o vstupo, kam sme mosele povolat posele, abe stačele trhat listke. Kdež belo česrtvě na desitko, v pekle to ož praskalo ve švech a pipa na Jégrmajstra měla na sobě námrazo centimetr ledo. V to dobo ož bela celková učast kolem 250 ledi. Tombola, ač trocho chodši než loni, bela veprodaná sakumpikum do posledniho listko kolem jedenátcé a začalo se chodit pro prvni vyhre. Měle sme krásný dorte, věcny dare ožetečny a neožetečny, prostě každymo neco. Jako prvni ceno sme měle elektrickó pilo, keró každé Hanák zajisty veožeje. Věc drohá, že jo vehrála baba, co má na zahradě jedno polosochó jabloň. Dež se zavirala pokladna, v utrobách mistni sokolovne se nacházelo ke 300 maskám, což bela učasť, překonávajici naše néružověši představe. Ledi v kvádro přeslo kolem osmdesáti kosu. Celkově sme to odhadle na skoro 400 ledi, masek vic, ledi v kvádro o neco miň. Přepomeno prvni misto Šreka s Fionó a drohy misto Popelnica smesnyho odpado. Motale se tam třeba krásný policajtke, přejel se podivat Ozzák, navštivil nás zájezd duchodcu, z mrtvéch vstale faraoni a mumie. Vrchol temo dal hipisácké autobus plné hipisáků, keré króžel kolem parketo pře tónech Smouk on d wódr od Dy párplu. Po rozdání tombole, vehlášeni masek a dlabanco v malym pekle se řádilo na parketo až do třech do rána. Všeobecná spokojenosť, bujary veseli a bar vepité téměř do dna, dal nám hasičum z Orčec jasny znameni, že sme založele tradico, co má smesl a neděláme to uplně néhuř.
S pozdravem Ondřej Pazdera