Z Ponikve, Jesenca aji Čech pod Koséřem – Ucta k drôhymô je jedna z néduležêťéšich věci, keró muže člověk člověkovi dat. Nigdá to nemuže bêt za to, co jeden pro drôhyho ôdělá, ale každymô je jasny, co pro keho ten drôhé znamená.

Ve štvrtek měl v kostele v Jesencô pohřeb kolářské mistr pan Bohuslav Mrňku. Kdêž se během zádôšni mše objevil ô dveři kostela smôtečni kočár, většinô lêdi to překvapilo. Nám ale Václav Obru z Muzea kočáru dal dopředô vědět, takže nám to neôteklo. A smê rádi aji z teho duvodô, že smê se s panem Mrňkó takê znalê a muhlê smê se s ňém takê rozlóčêt.

Kolářsky řemeslo pan Mrňka z Ponikve zdědil. Věnoval se mô hlavně přê rekonstruováni historickéch kočáru s Vaškem Obrovym. Ten se nám přêznal, že přestaveni kočára takovymô člověkovi bere jako česť a poděkováni za to, co spolô dokázalê a za tê leta prožêlê. A právě pohřebni kočár bêl jeden z tech, na kerym pan Mrňka odvedl kôs mistrovské práce.

Aji dêž kolářské mistr ôž néni mezê nama, v Muzeô kočáru zustane dêcky zapsané mezê tema, keři svym fortelem a šêkovnosťó pomuhlê zachránit a ôchovat têto svym zpusobem ômělecky dila.

0