Muzeum gramofónu jako pomnik hanáckém děvčatum. Co za tym je?

Z Lošťêc – Duvodu, proč se vêdat do Lošťêc, je hneď nekolêk naráz. Šak vite – tvargle, Lošťêcké betlém Jardê Benešovyho, čê Muzeum Adolfa Kašparovyho. Od štvrtka přêbêl jeden duvod navic – Muzeum gramofónu zběratela Vojtěcha Vêróbalovyho.
Mět pořádné gramec, to v každé době představovalo neco inšiho, podlevá technickyho pokrokô, ale sténak, jak se ani mladi dneska neobendó bez hudebni produkce, nebêlo to v históriji jináč. Pořádné gramec nebo magneťák, čê kazeťák, připadně aspoň tranďák – gdo bê to nechtěl?
Na třê stovkê exponátu, ze teho 99,99 procenta funkčnich, je od štvrtka k viděni v Muzeô gramofónu v Lošťêcách. A néni to jenom náhoda, ê gdêž – jak se to vezme. Gramofónovym ‚gigantem‘ své dobê bêla Tesla Litovel, bratrô 14 kilásku od Lošťêc. Ale jak řiká ‚muzejnik‘ Vojtěch Vêróbalu, v samotné Litovlê potřebny prostorê nezehnal, a protože pré manželka ho ôž s tema ‚zgarbama‘ nechtěla doma ani vidět, vêôžêl nakonec vlastnich nebytovéch prostor v Lošťêcách.
A jak k temô došlo? Řikal nám, že se dřiv s chlapama z fabrikê scházelê v hospodě a vêkládalê si o babách. Jak jináč. Ale jak se z nich stávalê duchodci, přešla řeč na nemocê, patákê a pochopitelně aji prácô. Tak se začla dávat dohromadê unikátni zbirka, v keré só dneska zastópeny fšeckê typê, ale néni ôž v sêlách mět pohromadě aji jednotlêvy modifikace. Aji tak eště dalšich asi 40 kósku je v depozitářô a neco je vêstaveny aji v muzeô Waldê Matuškovyho v Jaroměřê.
Nakonec néspiš dlôžimê vêsvětleni, jak je to s tym pomnikem hanáckém děvčatum! V dobách névěči slávê bêlo v Teslê Litovel (a v dilnách ve Střemeničkô a Hrôšovanech nad Jevišovkó) zaměstnanéch na 1 800 lêdi. A světe div se – ač navésosť technické obor, z valné věčinê to bêlê děvčata, potažmo ženê, kery valêlê na linkách, kery nemělê pracovni podminkê rozhodně jednodôchy. A tož pré je potřeba vzad holt právě jim. Od rokô 1949, gdê se v Litovlê začlê gramce vêrábět, se ôž v rokô 1972 slavil vyrobni kôs čislo 4 000 000. V nélepšich letech se dělalo 130 000 aparátu ročně. A to audiotechnika bêla jenom čásť veškeré produkce Teslê Litovel!
A jak to bêlo gdêsê s tym, jak se hanlêvě řikalo, že Tesla je zkratkó pojmô TEchnicky SLAbé? Néni to tak uplně pravda. Finálnim produktem 90. let bêl gramec NC 470, keré měl trh hlavně v Anglii a USA. Opatrně teda! A s ohledem na podminkê vyrobê se Litoveláci za svoje přistroje rozhodně nemosêlê stêdět celó dobô od rokô 1949 až do začátkô 90. let, gdê značka jako taková skončêlê, ê gdêž pod jinó hlavičkó se tam dělaji gramce dodneska.
Na otevřeni Muzea gramofónu smê v Lošťêcách bêlê, tož smê kromě videa neco aji nafotilê. Mrknite se TOŤ.