Na Labôdické kosê bêla pořádná kosa. Néstaršimô sekáčovi tahlo na DEVADESÁT!

Z Labôdic (Labutice) – Gdo nevi, gde só Labôdice, jak se toť řiká Labudice, tož nezná svět. Malá dědinka na vrškô cestó od Jednova k Brodkô ô Konice se stala v sobotô potřeti Mekkó sekáču.
Pořádně vêklepaná kosa, nezapomnět brósek a de se na věc. To só dneska jenom nejaky sekačkê, křoviňákê, sekaci trachtórkê a gdovijaky jinši hačaperkê, ale vzit do rôk kosô a postavit se k pokosô, ôž nedokáže každé.
Na Labôdické kosê se sekáči zešlê potřeti. Tráva pěkně porustla a jak řikal starosta mistnich hasiču Franta Fiedleru, lókô pod hasičárnó je potřeba posekat, tož žádny troškařeni. Pro letošek bêlê vêpsany třê katagórije – chlapi, robê a dorostenci. Každé si vêlosoval svuj ‚záhômenek‘ pečlêvě vêměřené pořadatelama a pochopitelně se jelo na čas.
Jak se to má pořádně dělat, to ôkázal hneď závodnik čislo 1 – osmaosmdesátileté(!) pantáta Šemberu, keré přêjelê až z Dôbô nad Moravó. Zkôšenosť a vêbróšená technika rozhodně nešlê přehlidnót. A to, co za nim zvostávalo, na tym bê se dal hrát klidně golf…
Na Labôdicách to ale zrovna ‚na sena‘ nevêpadalo, bêlo tam v sobotô odpoledňa s bidó 15 stôpňu, fôčelo a sem tam aji nejaká ta kapka spadla. A abê šla sekáčum lip kosa, hrdla si zvlažêlê symbolickó štamprló vajskê (legendárni vyčepni lihovina) a trávô jim hasiči nakropilê ‚Labôdickó mlhó’. Protože jak známo – sict se mosi chodit za rosê a jak řikal Franta Fiedleru, zvažovalê takê, že bê dělalê Labôdickó kosô o 4 ráno, ale asi bê se to s moc velkym uspěchem nezetkalo….
A tož na našéch fotkách, ke kerém přêdala aji pořádnó dávkô obrázku z vêhlašováni Terka Kótná, se mužete mrknót, jak to na Labôdicách bêlo. Stači kliknót TOŤ.