Z Plômlova ze zámkô – Ê dêž bêlo nevlidno a sêchravo a za pecó bê bêlo lip, nebêlo špatně ani na nádvoří plômlovskyho zámkô. Svatohôbertsky slavnosti bêlê né jenom pro nimródê, keři přêšlê oslavit svého patróna – svatyho Hôberta.

Aji zámecky nádvoří bêlo vêfrkly do mêslêveckyho. To se nedá nic dělat, dêž só svatohôbertsky slavnostě. Parádni uniformê, hromada nádhernéch loveckých psu, ani trubači nechêbělê. Bêlo to ze všecko parádó a na večir pak eště bêla naplánovaná slavnostni mša. Tak jak se to patři.

Né každé holdôje lovô, ale jeho ‚produktum‘ se ôž bráni jenom málokdo. To bêlo aji vidět v mistě, gde se podávalê zvěřênovy specialitê. Po dančim gulášô nebo divočákovi na rožňô se dělalê bakôle za ôšêskama. Vimê od kastelána Pavla Zástěrovyho, že to ale néni tak, že bê se nédřiv vêdalê negde na čekanó. Zvěřênô pré dostalê od Vojenských lesu Plômlov. Ê tak teda zarôčeně ‚domáci‘! Navíc s láskó přêpraveny mistnima specialistama v oborô…

Ê dêž kastelán řikal, že bê muhlo bêt aji počasi lepši, tak ale naopak, gdo chtěl sem přejit, bêlo mô jasny, že tótó dobó se nemá smêsl táhat s opalovacim krémem a plavkami. Nikeho tady strádat nenechalê, aji na zehřiti cosê bêlo, tož teda slavnostě, jak maji bêt! Šak mrknite…

0