Z Krakovča (Krakovec) – Ê gdêž na astronomicky leto si eště nejaké ten deň mosimê počkat a počasi takê néni uplně k vodě, pomalô se začiná rozjiždět póťová sezóna. Pomalô co tédeň se po okolnich dědinách bôde neco dit.

Negde só pótě slavňéši, negde je to spiš záležêtosť teho, že se nadělaji řizkê a pozve rodina. Krakoveč na Konickô béval dêcky tym mistem, gde se chodilo na póť ze šêrokyho okoli, K Antoničkovi smê jezdivalê co rok, fčêlka smê se zastavilê po hromadě let.

Těžko řict, čém to je, že se na pótě fčêlka ôž tolik nedrži, paradoxně eště negdê před 30 letama to bêlo uplně ináč. Ale aji tak je dobře, že se takovy věcê ôdržôjó a snaď se přehópnó zas do lepšich času, gdê lêdi bôdó mět k sobě znovô tak nejak bléž.

Aji letos ale vêrazêlo z dědinê procesi ke kaplê sv. Antonina Paduánskyho na vrškô v lese, gde se slóžêla slavná mša k ôctěni patrona. O históriji mista smê ôž před časem psalê TOŤ. Ê gdêbê ste se sem chtělê vêpravit mimó póť , určitě nebôdete lêtovat. Misto je vidět ôž z daleka, nemužete ho minót a odměni vás klid a krásné vyhled do okoli. Nejaky fotkê só TOŤ.

0