Z Ochoza – Branné deň v Ochozê, čê spiš v udoli Ochozské kêselkê, měl v sobotô svojô premiérô. A podminkê, kery toto misto nabizi, si Ivan Hrbek, Martin Zapletal, Lukáš Nagy a ‚domáci‘ Štěpán Sikoru pochvalovalê.

Věčina tech, keři si mosêlê protrpět vojnô, s odstôpem časô ôzná, že to k nečemô přece jenom bêlo, ê dêž se na tô dobô vzpominá v néruzňéšich sóvislostich. Českoslovenšti vojáci v záloze za mír só ale řádně zaregistrované spolek a rozhodně nende o to, že bê se občas zešlê a zavzpominalê na vojnô. Menovani chlapi só mimo jinyho třeba podplukovnik, čê podpraporčik v záloze, připadně veteráni z válečnéch misi. A to, oč jim de, dává jasně najevo ôž název. Chcó bránit a zachovat mir ohrožované z jakékoliv stranê, abê stát předalê dalšim generacim aspoň takové, jaké je teď!

Branné deň v Ochozê bêl prvni akcó svyho drôhô na Prostijovskô. V jeho programô bêl takê branné závod pro děcka ê dospělákê. Podle organizátoru só jejich programê zaměřeny na to, abê děcka dokázalê vêôžêt možnosti pro přežêti v přirodě, čê zvládat základê sebeobranê a obranê. Né, že se snažijó suplovat absencô branné výchovê na školách, ale chcó jit eště dál, hlavně kromě teorie aji k ziskáni praktickéch zkôšenosti.

Jak ale chlapi řikalê, mrzi je, že v maestreemovéch médiách z nich dělaji extrémistê, což v žádnym připadě néni pravda. Zjednodôšeně řečeny – chcó ômět se podilet na obraně republikê, ať ôž bê bêla ohrožená kymkoliv. Což se zas asi každymô nehodi do krámô… Na prvnim mistě je osobni vlastenectvi a ochota ê odhodláni ho hájit. S tym sóvisijó takê vztahê mezê lêďma, keři só věčinó apatyčti, neochotni pomuct, dêž je potřeba.

Duležêty só sji dějinny sóvislosti, abê se aji děcka naôčêlê poznat, gdê negdo učelově kecá, připadně abê se dozvědělê neco o tem, co se ve školách neôči. Podstatny só ale fakta, né nejaky nejaky překrôcováni podle potřebê. Ale to bê bêlo asi na dyl.

TOŤ se mužete podivat na fotkê, ke kerém přêspěl takê Štěpán Sikoru.

0