Od nás – Nadávalo se na komunistê, dêž v rokô 1979 se začal aplikovat letni čas. Jenomže komunisti té dobê šlê ôž dávno k čertô a změna časô je přežêla. Prvopočátkê tehoto nešvarô só ale eště dál v históriji, než bêste čekalê. Uplně nédřiv to totiž napadlo ôž v rokô 1784 nejakyho Benjamina Franklina…

Tento nápad ale reálně rozpracoval v rokô 1907 William Willet. Skôtečně se začal poôžévat za 1. světové válkê v Německô, Rakóskô-Ôherskô, ve Velké Británii a Švédskô. To ale vêdrželo jenom do konca válkê, pak ôž se na to vêfláklê. Dlóhyho trváni to nemělo ani v USA a ani v Ruskô.

K letnimô časô se v ruzné podobě začalê ve velkym vracet Evropsky státê během drôhé válkê, ô nás v protektorátô platil dokonca od 1. dôbna 1940 do 4. řijna 1942 furt, teda nepřetržêtě. Od rokô 1943 se poôžéval až do rokô 1949. V nečim smê mělê ale přece jenom unikát. Na přelomô poválečnéch let, konkrétně od 1. prosênca 1946 do 23. unora 1947 bêl zavedené dokonca aji zêmni čas s posônôtim hodin naopak o hodinô dozadô oproti časô středoevropskymô. Teda oproti letnimô o dvě hodinê.

Jak ôž bêlo řečeny, v novodobé históriji se ô nás letni čas zaváděl poprvni v rokô 1979, v rokô 1996 bêl prodlóžené o dalši měsic do dnešniho rozsahô na základě změnê v celé EU. V nekeréch státech se dokonca zavedl trvale. Tagže tak nejak.

Ôž teho teda o přêblblym motáni hodinama vite dosť, tož si je jenom nezapomeňte spravit, čas pude o hodinô dopředô.

0