Bel sem se mrknót take na ten ohňostroj. Filka mě vetahla, pré že ať dem take trocho meze ledi. Ale tak řikám si, glgno nejaké ten svařáček, určitě tam aji nekeho známyho potkám, tož proč ne?! Dobře sem se oblikl, abech neprochladl vodspoď a šle sme. Ledi jak… No přešlo prostě hodně ledi! Než sem dopil první hrnek, tak jož to bóchlo. Začal rambajs, pšókalo to a chrstalo na všecke strane. Uplně neco jinyho, než dež bóchnó pileňáke nebo chetnó saze v komině. Podivaná jedna radosť. Hrála o teho aji mozeka a v jedné takové piánko-pasáže sem velezl z teho tranzo a začal věce vidět e trocho jináč. Jak to bóchalo a prskalo, najednó mně tak přešlo, jak luftem licó tisicovke, co ta paráda stála, a že tam leti kos chodnika, tam róra z kanalizace, co be za to muhlo bet. Nejak sem z teho zkoprněl. Nechť, no! Ledi chcó aji nejaky to poveraženi. Jenom, možná to belo tym svařákem, ale jak sem se z té ohňové šóó napřeď potil až pod trikáčema, najednó mě zamrazelo, že sem mosel letět k prvnimo stánko pro další hrnek…

0