Ze Sôkdola aji z Jednova (ô Kaple) – Je to takové sport. Negdo bê se bêl schopné stratit, aji dêž ho povedó za rôkô, potom só zase aji takovi, keři aji dêž je vêsadijó v pralese a daji jim do rôkê mapô, tak só schopni trefit tam, kam maji. Tem se řiká orientačni běžci.

Část orientačniho vikendô ptenskéch orienťáku se přestěhovala do jednovskyho žlebô nad svážnicó, v pátek v nocê se běžci motalê kolem tábora mezê Dvorkem a Sôkdolem. Do nočniho běhô se tréningově přêhlásêl dokonce aji orientačni reprezentant Jan Procházku, co běhá za Prahô, a nočni závodê absolvôje z tréningovéch duvodu. Jak řikal řidici sobotniho závodô Jaroslav Zapletalu, dêcky to tak nejak trasôjó v ptenskym polesi a do rajónô, co to bêlo fčêl, trať vêměřêlê uplně poprvni.

Závodilo se ve fšeckéch možnéch kategóriich a vysledkê se započitávalê do Hanáckyho žebřičkô jaro, to nočni plahočeni bêlo prozměnô sóčásťó Mistrovstvi Hanácké oblasti v nočnim orientačnim běhô. Samosebó hlôboky lesê drahanskyho podhuři só trochô jiné ořech než rovina v hanáckéch polich, ale dobré orientačni běžec se mosi popasovat s každym terénem. Jenom tak mimochodem se v podobnym terénô kósek dál okolo Skřipova běhal aji závod mistrovstvi světa. Tož na orienťák asi dobry.

Gdo bêste chtěl vědět, jak to dopadlo, tak vysledkê bôdó na stránkách orientačnich běžcu. Že orienťák néni nijak věkově limitované dokládá aji fakt, že konkrétně v sobotnim závodě se na trať vêdalê běžci od mimin, co se sotva postavilê na nohê až po néstaršiho učastnika narozeny v rokô 1935. Fšeckéch dohromadê bêlo v pátekv nocê 26 a v sobotô 371.

0