Ôž staré Klapzuba řikal, že bê se fšeckê problémê mělê řešêt fotbálem. V Béstročêcách se proti sobě postavilê politicky frakce!

Z Béstročêc (Bystročice) – Žádny interpelace, žádny technicky poznámkê, žádny přednostni právo. Do sobotniho fotbálkô v Béstročêcách se politika netáhala. Ale gdo vi, jak bê bêlê lêdi nakonec s takovym ‚volebnim vysledkem‘ spokojeni…
Ono je neco jinšiho hádkê v parlamentô, bezvychodny diskuze v televizê, če politicky rozborê v hospodě ô pivêska, a nebo čutnót si fotbálek v barvách politickéch stran. Letos se ôž podeváty hrál turnaj v malé kopané na ômělce v Béstročêcách.
Do turnajovyho pavóka bêlo zapsanéch 6 mančaftu, kery reprezentovalê třê parlamentni stranê. Těžko řict, ešlê ostatni partaje nemělê dosť kôráže nebo nedostatek hráčskyho kádrô. Věc je ale taková, že to vzdalê bez boja.
Svy reprezentace vêslala Trikolóra, Piráti a ÓdéeSka (společně ze svym dorostem Mladi konzervativci, ti to takê pořádalê). V turnajové bitvě každé s každym došlo aji na bratrovražedny boje, protože každá strana postavila dva mančaftê (Trikolóra I a II, Piráti Tvrz a Piráti International, ODS a Mladí konzervativci). Jenom dófémê, že tym nevznikne stranicky pnôti!
Kláni se nezučastnil ani žádné zasvěcené politické komentátor (Mitrofanov, čê Fendrych), ani nebêlê kapitáni teamu zvani do televizni debatê, třeba k Václavô Moravcovi. Za to mezê zápasama aji po samotnym turnajô zbêl čas na rozbor v kabinách ê elektronickó tužkô… Co se na hřišťô odehrálo, to tam aji zvostalo a tak to má bêt! Na fotkê z fotbalové sobotê od nás, doplněny o pár snimku Františka Konšela a Jaroslava Skopala, se mužete mrknót TOŤ.
„Starosti, které nás v našem vznešeném povolání stíhají, nejsou nikterak malé. Jak často si na příklad myslívám, když přihlížím takovému zápasu, jako je dnešní, proč nebyla kopaná povýšena na oficiální projev zdravé síly tělesné i duševní? Je k ní třeba tolik sebeovládání, důvtipu, bystrosti, soudružnosti, sebeobětování, zkrátka tolik individuální práce ve prospěch celku, že je ze všech sportů nejlepším obrazem dobře rozvinutého života. Pročpak se na příklad místo vydržování ohromných armád nevypěstuje v každém národě dokonalé footballové mužstvo? Kdyby došlo k sporu, jejž by se nepodařilo odkliditi smírnou cestou, nastoupilo by místo všech vojsk jedenáct hráčů s každé strany a ti by spornou otázku rozhodli.“ (Eduard Bass, Klapzubova jedenáctka, 1922)