Od prostijovskéch měšťáku – Asi každé potkal nejakyho telefonistô, keré do svyho aparátkô řval, že ho bêlo slêšet šêroko daleko. Néni to zrovna přijemny, to nám asi dáte za pravdô. K jednymô takovymô připadkô vêjiždělê v Prostijově strážnici.

V utery dopoledňa mělê prostijovšti strážnici vyjezd – směr hlavák. Nebêlo třeba řešêt nic ô vlakô, ale nádražni halê. Tam pré totiž jeden pán přê telefónováni měl křêčet, že to bêlo neunosny.

Néni zminěny, ešlê eště dotyčné telefónoval, každopádně ale v halê bêl a vubec nezapiral, že bê on bêl tym zořêvym telefonistó. Ale pré měl k hulákáni objektivni přičinê. Zduvodnil to tém, že se nacházi v nezáviděnihodné situacê a v té věcê mlovil ze svym právnikem. Strážnici mô sice nepřêtižêlê, ale doporôčeni, abê si přiště takovy věcê vêřizoval negde mimo veřejny mista si snaď vzal k srdcô.

0