Z Polomi – Ê dêž Jôsefu, Jôzifku, čê Pepiku dneska néni jak dřiv v každym drôhym barákô, přece jenom si každé vzpomene, gdê má svátek. Nechodi se jôž ani vêhrávat a přêpijet po stavenich v dědině. V Polomi šak ale vêhrávaji Jôsefum jôž deset let v mistni hospudce.

Na Jôsefovské candrbál do Polomi sice chodijó fšeci, ať se menôjó Petr, čê Pavel, Majka nebo Fanda, ale jenom Pepici a Pepičkê maji vstup zadara. A hneď ô dveři je samozřémě čeká štamrpla. Tentokrát se hrdéch nositelu tehoto slavnyho ména sešlo šest a to né jenom z Polomi, ale třeba aji z Bohuslavic nebo Lôké. Dokonce aji mezê pořadatelama bêl jeden Pepik.

Nô a abê to klôci mělê se fšeckó parádó, přêjela jim do skokô zahrát prostijovská kapela No Problem. A štěsti asi bêlo takê tam, gde mělo bêt, protože aji hlavni cena večera, keró muhl ziskat kdokoliv z hosti, přestála nakonec v rôkách jednyho z Jôsefu. Jôsefovské dort mô určitě ôdělal dobře na srdcô aji v žalódkô.

0