Ze Štarnova (teho ô Konice) z pivnich slavnosti – Hlásêlê smê vám to dlóho dopředô, fčêl se vêpravovat na Štarnov je ale ôž pozdě. Pivni slavnosti spojeny z ochrstem cédéčka Ružêčkê Václava só za nama. Aji za vama, kdo ste tam bêlê.

Ono to napřeď nevêpadalo nic moc. Přes deň chvilama chrstlo, ani teploměr se zrovna nevêcajchnoval, ale to só jenom takovy drôhotny záležêtosti. K vičeró to dostalo trochô rozôm a takê dêž nebêl právě hic, gdo přêšil na Štarnov na pivni slavnostě, bêlo mô to ôž pôtna. Pivêsko se točêlo ze sedmi pip a néni divô, že v té zêmě jako prvni došla osmnástka Prácheňská Perla. Nô vêpadalo, že ji nekeři hodně pomuhlê.

Kromě závoděni, jak jinak, než o piva, a večerni zábavê s Rózbendama (RoseBand) bêlo plánovany aji křtěni fungl novyho cédéčka, kery splodil Ružêčka Václav. K temô bêlo ale zapotřebi přitomnosti kmotru, což bêl šestičlenné môžské pěvecké sbor Slavik ze Slatinek. Ti přêjelê na misto čênô patřičně vêfrkli a nachêstani. Tam se aklimatizovalê a vhodně namotivovalê, protože přece jenom ten véškové rozdil mezê Slatinkama a Štarnovem nejaké je. Sô to profici a vijó, co je potřeba. Jejich originálni vêstópeni ocenilê aji lecgdê značně překvapeni náštěvnici, keři si napřeď aji mêslêlê, že je to nějaké smyčcové komorni ancábl. Jak ale postavilê mikrofón, sbormistr ‚Džony‘ Chôdobu fókl do ladičkê a Slavici se opřelê do publika mocnosťó svéch hlasu, mnohém to vêrazêlo dech. Néni divô, že v dalšim pruběhô večera došlo aji na přidavkê.

Sténě, jak só originálni slatinkovšti pěvci, originálně pojalê svoje kmotrovstvi. V nenapodobitelné choreografii nastôdovalê posledni bonusovó pisničkô cédéčka Ruža Červená, pak přêšlo na samotné ochrst, keré sice provedlê bôblênkama, ale ze sifónové flašê. Pak si s autorama dalê po štamprlê šlihovice a bêlo vêmalovany. Ružêčka Václav jim předal dekret, keré je opravňoje zařazeni tehoto šlágrô do jejich repertoárô, pokuď o to bôdó stát.

Nevšedni sobotni zážêtek si nesporně fšeci přitomni bôdó dlóho pamatovat. Zešla se tam totiž aji většina tech, keři se na tymto hudebnim počênô polilelê. A vyznamné okamžik to přêrozeně bêl aji pro Ružêčkô Václava, keré si konečně muže trochô vêdéchnót, protože se dodělávalo až skoro do posledni chvilkê. Tagže aji mê přejemê cédéčkô, ať se mô vede a co nérychléš néni k dostáni. Gdo ho totiž doma nemá, o hodně přêcházi.

0