Plômlovské zámek je staletym staveništěm. Nikemô to ale neva!

Z Plômlova – Ve stavebnictvi se dêcky tak nejak automatickê počitalo s tym, že terminê mužó bêt variabilni… Pokaváď je řeč o plômlovskym zámkô, ten je jedno velky staveniště ôž pár stoleti. To je miněny pochopitelně ze srandê.
Faktem ale je, že podle puvodnich plánu nebêl plômlovské zámek nigdá dostavěné. Ovšem jeho majestát nad Podhradskym rêbnikem trochô muže přêpominat sochô Krista nad Riem. Jediny křédlo plánovanyho štêřkřédlyho zámkô je vidět přes pulkô Hané…
Nebôdem se tadê ale rozepisovat o historickéch pochodech, jak k temô fšecko došlo. Naopak spiš fakt samotné, že se jedná o nedokončenó stavbô, gdo vi, jak je to s platnosťó stavebniho povoleni , je pro lêdi velkym lákadlem. Pohled na maketô postavenó podlevá puvodnich plánu zaváni tajemnem a čeři vašô fantazijô, jak to muhlo fšecko uplně ináč vêpadat!
Jak nám řikal vedóci pruvodcu Jura Trôndu, zámek je jedna velká galérija s hromadó zbirek. Ať ôž svadebni šatê, ornátê, nebo takê třeba klavirê, čê obrazê, připadně flêntê. Lêdi pré hodně bavi takê expozica béváni přelomô 19. a 20. stoleti ve 4. zámeckym patře. Provádi se aji nedokončenéma prostorama, což je zas taková praktická ôkázka stavitelstvi té dobê. A vyhled? Ten je teda parádáni.
Na plômlovskym zámkô se teho během sezónê dije hafol. Ale gdêž se odpočitaji lêdi na techto akcách a takovi, keři přêndó jenom tak poblôncat po nádvoři, tož pré přêbévá aji návštěvniku na prohlidkovéch trasách. Loňské rok jich bêlo ôž přes 20 tisicu.
A jaky je to bêt ‚zámeckym pánem’? Nic aristokratickyho za tym nehledéte. Pro Jurô Trôndovyho je to hlavně srdcovka, ke keré se vrátil po krátké zkôšenosti v novinářské branžê. K žêvotô na zámkô je potřeba bêt aji takovym malym kôtilem domácim, protože hromadô věci se snažijó dělat si sami. Ale že bê to nejak vadilo? To v jeho připadě vubec nepřêcházi v uvahô. Krátky odlóčeni ho jenom přesvědčêlo, že patři na plômlovské zámek a nehodlá na tym nic měnit!
Na nejaky fotkê ze zámecké prohlidkê se mužete mrknót TOŤ.