Od přerovskéch strážniku – Néni jednodôchá ta strážnická slôžba. V Přerově řešêlê připad zaflôsanéch oken a možná aji hrozêlo nebezpeči, že bê je mosêla vêslaná hlidka ômévat. Ale nakonec to dopadlo fšecko uplně jináč.

Sósedê si člověk nevêbere, sténě, jak mamô nebo tatô. Jedna starši pani zavolala na měšťákê, že pré ji sósed flôsá po oknech. A tož nemá se to, co si bôdem povidat. Je to taková klôkovina, že bê se měl chlap spiš stêdět.

Dêž ale přêjela hlidka na misto a zkómala misto čênô, žádny chrchle na okennich tabôlkách nenašlê, ani to, že bê sklo bêlo zakêdany nečim jinšim. V o to lepšim rozpoloženi a rozmarô našlê oznamovatelkô, kerá si strážnikê spiš možná přêvolala pro to, abê si měla s kém pokecat. Pro svuj oznam totiž neměla žádné dukaz a zjevně jô to asi ani moc netrápilo.

Ešlê měšťákum nabidla aji bôchtô a kafičko, to nevimê, ale každopádně se spokojila s tém, že si měla s kém chvilkô povêkládat a žádné exemplárni trest pro flôsajiciho sóseda vic nepožadovala.

Okno na obrázkô pochopitelně néni to nahlášeny, jenom pro ilustracô abêste vědělo, jak muže zakêdany sklo vêpadat.

0