Na lokálce z Kojetina do Tovačova ôž 33 let pravidelny osobni vlakê nejezdijó. Aji přes toťtô skôtečnosť sem nekolêkrát do roka osobni vlakê zavitajó. Stalo se tak aji o tymto vikendô, kdê ô přiležitosti festivalô Tovačovské portál v Tovačově a hodu v Kojetině zavital na štrekô, kde jinak jezdijó jenom nákladni vlakê se štěrkem, motorové vuz Hurvinek M131.1443 ze slovenskyho Puchova.

   Lokálka z Kojetina do Tovačova bêla postavená v rokô 1895, hlavně kvulê côkrovarô v Tovačově. Vedle sêlné nákladni dopravê tadê bêla doprava osobni, ta ale neměla nijak velké vyznam. Nakonec bêla zastavená v roce 1981, pré abê nezavazela nákladnim vlakum. Dnes jezdijó v pracovni dnê v sezóně z Kojetina na vlečkô Skašov nákladni vlakê se štěrkem.

Třêkrát až štêrêkrát za rok se jezdi až na konečnó na tovačovsky nádraži. Je to právě ô zvláštnich jizd osobnich vlaku, kery pořádá občansky sdruženi Kroměřižská dráha nebo Česky dráhê a majó k temô néruzňéši záminkê, jak je třeba právě véš zmiňované Tovačovské portál, hodê nebo vylov rêbnika v Tovačově. Abê to bêlo zajimavjéši, na každó akcô jezdi jiny vozêdlo. A tak se toť za tech pár let objevila olomócká parni Rosnička, Matěj z Valmezô, nekolêk Hyder, Hurvinku, osmsetdesitek, ale aji Berta, Karkulka nebo Hektor.

Hvězdó tehoto vikendô se stal puchovské Hurvinek M131.1443 spolô s vagónkem Blm.  Motorák bêl vêrobené ve vagonce Tatra Studénka v rokô 1955, vagón v rokô 1948. Celkem se toť tech Hurvinku v letech 1948 – 1956 vêrobilo 549 a bêlê ôrčeny pro lokálkê. V pravidelnym provozô je vêtlačêlê až v sedumdesátéch a osumdesátéch letech dalši typicky motorákê našich lokálek – nesmrtelny osmsetdesitkê. Zajimavé, a to aji z pohledô laika, je jejich přenos vykonô, diky kerymô se motorák řidi třema pákama. Kolêk děti, ale aji jejich tatinku, se vêstřidalo na řidicim stanovišťô techto motoráku, abê muhlê pozorovat prácô strojvedócich, keré si málem ôdělá z rôk vánočkô…

Jak to vlastně fungôje? Věčêna železničnich hnacich vozêdel má přenos buď hydraulické, kde se vykon motorô přênáši na kola pomoci kapalinê v hydraulické převodovce, nebo eletrické, kde je spalovaci motor napojené na agregát, které vêrábi eletrickó energijô a ta  poháni tzv. trakčni elektromotorê v nápravě. Je to tak z duvodô, že ô velkéch vykonu bê šlo vykon motorô na kola jinak obtižně přenyst a hlavně regulovat. Ô auta, ktery má oproti lokomotivě vykon nesrovnatelně menši, je mechanická převodovka, kde se řadijó jednotlêvy kvaltê. Ô Hurvinka je to stény. Levá páka je plyn, prostředni se řadi a pravá je spojka. Strojvudce nédřiv navoli kvalt, a až po tym, co dá spojkô, tam ten kvalt skoči. Má totiž mechanickó štêrstôpňovó převodovkô Mylius, kde se řadi předvolbó.  Toť té převodovce spolô s motorem z Tatrovkê 111 s vykonem 155 koni vděči tento vuz velêké spolêhlêvosťi a oblêbě ô železničářu. A typické tatrovácké zvuk motorák takê nezapře.

Oproti loňskymô rokô, kdê jezdila Berta spolô s třema velkéma vagónama, bêl jeden Hurvinek s vagónkem sice malá sóprava, ale lêdi se svezlo aji tak dosť, jak dokládaji fotkê.

Letos se eště vlakem do Tovačova bôdem muct svizt dvakrát, jak pišó na internetovéch stránkách lokálke www.prototypy.cz/tovacovka, a to v záři na Tovačovsky hodê a v řijnô na vylov Hradeckyho rêbnika v Tovačově.

Jednô dobô se ôvažovalo o zrôšeni koncovyho usekô odbočka Skašov – Tovačov a převedeni zbêtkô dráhê na vlečkô. Zvláštni vlakê, keréma se sveze hromada lêdi, só snaď dobrym argumentem pro zachováni tratě v dnešni podobě. Tovačovskó štrekô snaď čeká dobrá bôdócnosť.

Fotkê só z neděle 17.8. 2014 a sténě jak parádně napsal, tak ê vêfotil náš věrné spolupracovnik Martin Skopalu, za což mô redakca Furtovnika převelêce děkôje.

0