Po zlodějovi trávê se pátrá, levno z teho ale nevênde ani majitel. Rači měl držêt hôbô!

Od šômperskéch polêcajtu – Ono samo o sobě jit nahlásêt, že vám negdo zebral neco, co bêste ani nemělê mět, je trochô vošajstlich. Dêž ôž ale takové krok zvažôjete, je dobry nédřiv promêslêt, ešlê připadné nález ztracenyho nebôde ztrátó eště věči.
Že se vám to zdá řečeny nadbêtečně filozofickê? Hneď vám to přenesemê do realitê. Na polêcajtárňô přêšil totiž osmatřêcetileté Pražák nahláset, že mô negdo ôkradl nekolêk desitek rostlênek konopi, kery si doma pěstoval ô baráčkô v dědince na Zábřežskô.
Možná nic netôšice tym sám na sebe zavolal polêcejni šťárô, protože pátračka pochopitelně chtěla vidět misto čêno. Co tam ale našlê, z teho jim néspiš zrak přecházel. Krom teho, co mô negdo čórl, tož měl rozhodně o urodô vêstarany. Na poličkô totiž našlê dalšich vic, jak 100 rostlênek, kerém se dobře dařêlo. Vic, než stovkô jich měl na sôšeni a 200 zavařovaček ôž zpracovanyho matroša. V pêtlách měl eště navic nezpracované polotovar.
Zničeho nic to nakonec bêlê připadê dva. Jeho zahrádkařeni bêlo posózeny jako zvlášť závažné zločên, za keré muže dostat 2 – 10 let. Tož si bôde mosêt asi nekeho domlovit na zaliváni. Pochopitelně se pátrá aji po zlodějovi.