Pojede emericky vojsko. Jáséte!
To bôde slávê, že možná nekeři z teho bôde aji ôcvrkávat. Vláda bê měla vêhlásê generálni pardón, abê muhlê fšeci jit mávat, pani učitelkê s děťma nacvičijó nejaky to recitačně-zpěvny pásmo, ať to má patřîčnó kulturô a za móřem ať nás nepomlovijó. Přes našô republikô potahnó spaniló jizdó emericky vojska. A abê negdo nebêl ošêzené, tak pro jistotô prolomijó naše hranice hneď ve třech mistech. Ať z teho fšeci neco maji necitijó se diskriminovani.
Ale mê s Filkó misto ve špalirô s mávátkama přenechámê jiném. Čitám tó dobó nebôde teho časô, ê dêž zámořsky uniformê bôdó domostrovat svojô sêlô aji napřič našó Hanó k Vêškovô. Ale sami vite, bôde jaro, je potřeba dělat na zehradě, tam nám žádné generál nepomuže a nechat si to rozorat od tanku, to bê té órodê asi moc nebêlo. Tož tô parádô radši oželimê.
Ale jenom mám vážny obavê, abê se přê tym mirovym taženi našó vlasťó neco nepřêhodilo, že bê třeba se polámal nejaké ten krám a fšeci ostatni bôdó třeba aji dvacet let tadê čekat, než přêjedó mechanici a daji to dokupê. To bê eště tak scházelo. Nô nemalujmê čerta na zeď. Věřmê v neohrozitelnosť vedóci ulohê USA v NATO a že si nebôdó chtět trhnót ostôdô tém, že bê jim neco svařovalê po cestě negde v JZD. To bê přiznivci válek asi přes srdce nepřeneslê a možná bê to chtělê eště zopáknót ne dukaz teho, že to bêla jenom náhoda…