Od přerovskéch polêcajtu – Dobrém polêcajtum, sténě, jak třeba dochtorum nebo hasičum, slôžba nigdá nekonči. Bděli a ostražêti zostávaji aji ve svym volně. To se vêplatilo jednymô z nich včerá v Přerově.

Jak piše tamni polêcejni mlôvči Miluša Zajicova, v utery kolem sedmé večir bêl jeden polêcajt nakôpovat v jednym kšeftô na ôlêcê Generála Janóška. Ê dêž měl právě volno, aji tak měl očê fšôdê. A aji diky temô zaregistroval dvě žensky, jak si předávaji nákôpni košik mimo pokladnô. Mladá pětadvacetiletá ‚nakôpovala‘ a podávala to své dvaapadesátileté ‚spolupracovnicê’, kerá stála ô bočniho vychodô a hlidala, ešlê se nigdo nedivá. Dêž to tak ôdělalê podrôhy, tož ôž to teho polêcajta dožralo, šil za něma a hneď věnkô je zastavil. Pochopitelně se prokázal aji slôžebnim prukazem.

Mladši a asi miň zkôšeňéši poslechla polêcajta, abê se vrátila a starši dělala jakože nic, jakobê se ji to netykalo. Proto poôžêl chvatu a hmatu, abê ji náležêtě vêsvětlêl, co po ni chce. Obě robê si pak pozbirala přêvolaná hlidka. A dêž zboži bêlo za 713 korôn, só obě podezřely z přestupkô proti majetkô a ta starši eště navic proti veřejnymô pořádkô.

0