Z Teplêc nad Bečvó, potažmo ze Zbrašova – Fšecko dohromadê se to menôje Hranické kras. Ovšem gdo bê hledal nejakó podobnosť s Krasem moravskym, tak kromě teho, že je tam takê hromada dir v podzemi, je to uplně o nečim jinym.

Sóčásťó Hranickyho krasa só aji Zbrašovsky argonitovy jeskêně. Gdo nevi, co je aragonit, tak ať si to negde vêgugli, je to hodně složity. Zjednodôšeně je to ôhličitan vápenaté, keré jako ôsazenina na kameňô muže mět barvê od zářêvě bilé až po modró. A dêž se to povede, tak jak v techto jeskêňách, tak je to moc krásny.

Zbrašovsky jeskêně bêlê objeveny v rokô 1913. Ale eště před Vánocama rokô předchoziho přê prácê v lomô se chlapum zazdálo, že z jednyho mista v pôklêně mezê šutrama stópá nejaké čmód, nebo pára, čê co. Tož tak se tehdéši starosta Jôsef Chromé ze svym bratrem Vincencem, řečenym Čeněk, do té pôklênê spôstilê. Jenomže přê spóštěni jim prdlo lano a jak geclê na zem, tak zhaslê aji kahanê a osm hodin v absolutni tmě čekalê na pomoc. Tož tak nejak se dělaji objevê. Mělê tenkrát ale aji velky štěsti, protože cely je to tam nasákly kysličnikem ôhličitym, keré přê ruznym tlakô dosahôjê vêšši čê menši hladinê a zrovna v tym mi stě pod objevitelskym kominem, jak je přê provázeni takê názorně vidět, je hladina smrticiho plynô kósek pod sóčasnó urovňó chodeb. Ale abê ste se tam nemosêlê bát chodit, dnes ôž tam maji fšôdê automaticky čidla a přê zvéšené hladině to začne samo od sebe odvětrávat.

Tenkrát ale v tym třênástym rokô se dalê dohromadê s dalšima chlapama, založêlê Sbor dobrovolnéch haviřu a kôtalê a kôtalê. Prvni zpřistupněny prostorê bêlê otevřeny v rokô 1926. Pak se tam ale skoro 70 let nic nedělo, a až v devadesátéch letech se začalê dělat dalši pruzkumê a dneska je z teho pár set metru podzemnich chodeb, kery só pěknó podivanó a takê trochô poôčenim o tem, co se děje pod zemó, aniž bêchmê to tôšêlê. Dêž bêste mělê cestô kolem, tak se zastavte, mê smê to s Furtovnikem ôdělalê a rozhodně néni čeho lêtovat.

0