Z Konice – Tož se dlóho nevědělo, ešlê ja nebo né. A gdêž ja, tož za jakéch okolnosti. Nakonec konická póť bêla ze fšeckó parádó. Možná taková prvni vlaštovka, že třeba zas neco začne fungovat.

To bê ani nebêla konická póť, abê aspoň trochô neréchlo. A tož to klaplo ê v tymto ohledô. Ê gdêž vládni opatřeni eště furt ledasco zapovidaji, což přêpominalê ôpozorněni na každym rohô, po lêdich bêlo vidět, jak só rádi, že se mužó tak nejak nadéchnót…

Bez kolotoču na náměsti bê to rozhodně nebêlo ono. K póťovymô vikendô ôž leta patřijó takê bonsaje na zámeckym nádvoři. A gdêž ôž lêdi bêlê na zámkô, tož muhlê skočêt do galérie v patře na véstavô ‚Australana‘ Václava Ježkovyho. O bonsajich ê Slônkô Austrálie bôdem eště psat během dalšich dni.

Na póť smê vêrazêlê v nedělô. Propáslê smê tym pádem Konické deň řemesel na zámkô ê před nim. Řikal nám ale ředitel kulturniho střediska Tomáš Vrbu, že až na maló sprškô před polednem to bêlo v poho a lêdi takê přêšlê. Jak gdêbê bêlê ôž celi natěšeni, že konečně mužó negde vêrazêt. To nám konec koncu potvrdila ê pěstitelka bosaji Milena Ružêčkova.

Konická póť je teda ôž histórija. Ale věřmê, že to nebôde jenom taková vystřel do tmê. Spiš, že se mužem těšêt jenom na lepši. Na póťovy fotkê se mrknite TOŤ.

0