Přêznáni bôde spiš přêtěžôjici okolnosťó, na polêcajtárňô se přêjel šofér přêznat s nejakym tym promile!

Od prostijovskéch polêcajtu – Né nadarmo se řiká to, že dobré ómêsl bévá po záslôze potretsané. Jenomže násêlnik, keré přêjel na polêcajtê dobrovolně ke zpovědi se ‚vêznat‘ svéch hřichu, si moc nepomuhl…
Na jednô polêcajtárňô na Prostijovskô přêjel nečekané návštěvnik. Dêž slôžebnici mrklê z okna, co je to venkô za manévrê, začalê bêt bděli a ostražêti. Nakonec se ôkázalo, že jejich předtôcha bêla správná.
Prvni, čém na sebe dvaadvacetileté šofér ôpozornil, bêlo, že zaparkoval na mistě vêhrazenym ke stáni slôžebniho polêcejniho auta. Což bê se eště dalo svym zpusobem pochopit, protože dêbê ho tam dosmékalê jako pachatela polêcajti svym fárem, zastavilê bê tam takê. Tož proč bê to měl mět ke dveřim dál?
Jenomže jak šofér promlovil na strážca zákona, keré mô přêšil otevřit, nebêlo ôž vic co vêsvětlovat a nasadilê mô rovnó déchačkô. Ta ôkázala 1,16 promila. To ôž bêlo pro něho špatny, a ještě do teho momenta ani neřekl, proč tam vlastně je.
Hneď jak mô zabavilê řidičák, přêšla řeč aji na duvodê jeho hratvê. Vêpjaty partnersky vztahê se pré snažêl trochô pořešêt pulčikem rumô. S tym se ale nevêdal za svym sokem v lásce, keré mô leze do zeli. Džigl ho nasprosto uplně sám, amantovi jeho milé dal do držkê, sedl do auta a jel se ôdat. Možná nebêlo nésťastňéši řešeni se vêdat autem, ale asi zrovna nejel žádné vhodné autobusové nebo vlakové spoj a on měl strach, abê stopa nevêchladla.
Fčêl má ale mládenec na krkô podezřeni z porôšováni domovni svobodê, a jeho zpusob oznámeni na polêcajtárně asi takê nepronde jenom tak!