Od nás – Posledni čásť Prostijovskyho lita bévá dêcky koncertem hvězd. Pro každó čásť publika ale bêl hvězdó negdo jiné. Pro nekeho Slza, pro jinyho Michal Hruzu.

Za našich mladéch let bêla Slza spolkem lumpu zaprodanéch alkoholô. Dneska je ale jiná doba. Ô kapelê tehoto názvô slzelê štěstim hlavně puberťačkê, čê adolescentkê. A jak to vêpadalo z pohledô nás staršich, možná bê stačêlo, gdêbê toto duo zazpivalo jenom jednô pisničkô, ale hlavně abê proběhla autogramiáda. Na tô došlo, a v tym je nôtny klôkê mozêkantsky ocenit, že vêdrželê bezmála dvě hodinê v kôse odolávat nekonečnymô davô hlavně fanynek a trpělê se podepisovat fšôdê možně. Slza je patrně fenoménem dnešni dobê, ale temô mê nerozômimê, ê dêž to tem mladém přijem. Nebêlê smê lepši.

Koncert Michala Hruzovyho a jeho kapelê Hruzê bêl ôž pro trochô jiny poslôchače, protože hlavni šlágrê, eště z dob, gdê hrával s ‚Kirkenama’, si nemužó fanóšci Slzê ani pamatovat, protože věčinó eště ani nebêlê na světě. S Michalem Hruzovym smê se muhlê potkat v zákulisi a zjistilê smê, že je to normánlni chlap. Akorát řikal, že má nejaky potiže s očêma, tak nechtěl fotit s bleskem, že mô to nedělá dobře. Snažêlê smê se to teda respektovat.

Martina Drmolova z pořádajici prostijovské Dôhê (DUHA) povidala, že pozvánim Slzê chtěla ôdělat radosť vrstevnikum svéch děti, což se rozhodně podařêlo. A Michal Hruzu? To je zarôčená značka… Překvapenim pro fšeckê pak bêla závěrečná světelná šou.

0