Prostijovsky náměsti bêlo plny lêdi, burčákô a voňavyho masenka

Od nás a z Prostijova – Na prostějovskym náměsti bêla hlava na hlavě, ale né každé bê asi dokázal řict, proč só prostijovsky hodê v pulê záři. ‚Hlavni kostel‘ je totiž zasvěcené Povéšeni Svatyho křiža a tento svátek je v cirkevnim kalendářô zasvěcené právě na 14. záři.
Projit po prostijovskym náměsti a okoštovat od fšeckyho dobryho, co tam gde bêlo, to bê tam člověk mosêl nechat majlant. Pochopitelně smê takê neodolalê a nečeho zakóslê ê vêpilê, ale to nebêl ten hlavni duvod, proč smê do Prostijova jelê. Vêrazêlê smê totiž za hodovó kulturó.
Obejit fšecko, co se tam dije, to bê měl člověk čapê ôšópany ô samé prdele a sténě bê to nestihal, ale samosebó smê mosêlê zajit do kostela na slavnostni bohoslôžbô, pak se podivat, co se dije na pódijô ô muzea, omrklê smê a pochválêlê smê bonsajistum jejich rostlênkê ve farni zahradě, zaskočêlê smê na radnicô na oficiálni přêjeti krojovanéch hodovniku ô primátora, zastavilê smê se aji za Vaškem Obrovym, co má Muzeum kočáru v Čechách pod Kosiřem, zrovna stróhal lókotě do novyho kola kočárô. Přê tym spřeženi dalšiho kočárô vozêlo lêdi kolem náměsti. Takê smê se svezlê.
Nenechalê smê si ôjit ani pruvod folklórnich sóboru od kina Metro70 na náměsti. A tož se na to podivéte, ať z tech hodu neco máte.