…s ledovym klidem kavárenskyho povaleča…
Od přerovskéch strážniku – To ôž abše se člověk pomalô bál jit na kafe, abê na něho nezavolalê polêcajtê. V tymto připadě přerovsky měšťákê. Jak to dopadá, dêž pijete podezřele dlóho kafêsko?
Neco o tem napsal mlôvči přerovskéch strážniku Miroslav Kominku. Strážnici prê bêlê povolani do jedné přerovské kafárně na základě podezřelyho chováni jednyho hosťa, keré tam přêšil hneď po oteviračce a tak tam vêsedával až do pozdniho odpoledňa. Za celó dobô si pré dal dvě kafé, mezê tym občas pré stópl od stola, neco si sám pro sebe zamrčel a zase pokračoval v rozjimáni nad kafem.
Jak strážnici přêjlê, skôtečně tam takovyho nechtěnyho kavárenskyho povaleča našlê. Dêž ale začalê z jeho perlustracó a zjišťovánim okolnosti jeho pobytô, přêšlê na to, že néni na co přêjit. Chlap nic nepotřeboval, normálně si s něma pokecal, nejevil známkê žádné zvrhlostě a abê bêl v barákô klid, tak si objednal dalši kafé.