Od nás, s postřehama a fotkama Michala Bartoškovyho – Ôž podlevá titulni fotkê ste asi poznalê, že smê tentokrát zabrósêlê kósek dál, než kolem našeho. Jenom tak mimochodem – z Konice do finské metropole Helsinkê je to autem bratrô kolem 1 600 kilásku, tož to néni jak si mezê reklamó v televizê sfrknót do kvelbô pro rohlékê…

Michala Bartoškovyho v Konicê a okoli asi ledasgdo zná v jinšich sóvislosťách, třeba jako zakladatela a správca fejzbukovyho Diskuzniho fóra a bazarô města Konice. Mezê tém ale trávi věči čásť rokô pracovně ve Finskô. A tož gdêž se na chvilkô objevil doma, pochopitelně naša prvni otázka mosêla směřovat k temô, ešlê se přêjel trochô ohřit. Přêznal, že aji ja. Ale takê dodal, že počasi néni uplně jediné rozdil mezê našema končênama a Finskem. Domlovilê smê se teda, že nám o tem neco napiše. A přêdal eště aji nejaky fotkê, na tê se mužete mrknót TOŤ. A tož Michale, jaky to tam maji?

Finsko očima Středoevropana

Pokud se do Finska vypravíte jako turista, pravděpodobně vás tato země na první pohled uchvátí svou přírodou, která bez nějaké přehnané regulace zasahuje i do velkých měst. I v hlavním městě, Helsinkách, narazíte při toulkách centrem na úchvatné parky, kde si kachny drze vykračují po cestičkách mezi lidmi a rackové vyčkávají, až vyndáte z batohu něco k jídlu. Finsko je zemí nekonečných lesů a tisíce jezer. Vnímáno turisty.

Trochu chladné přijetí

Jestliže se do země v blízkosti polárního kruhu vypravíte například za prací, brzy zjistíte, že chladné nejsou jen dlouhé zimní měsíce, ale i přístup místních obyvatel k cizincům. Přičemž výraz cizinec není určen jen návštěvníkům z jiných zemí; v okolí polárního kruhu jsou Finové tak konzervativní a odtažití, že za cizince považují klidně i rodáka z Helsink. Trvá dlouho, než narušíte ledovou skořápku klidných, tichých a dost uzavřených Finů. Pokud se vám to ale povede, máte přátele, kteří za vás dají ruku do ohně. Jejich srdce jsou široká a ochota nekonečná.

Vysoké daně Finy neštvou

Pro typického Čecha je těžko pochopitelné, že na naštvaného Fina prostě nenarazíte. Pravda, ani na nadšeného. Tito Seveřané prostě emoce na venek nevyjadřují. Dokonce ani kvůli poměrně vysokým daním se ve Finsku nikdo nehádá, nejspíš proto, že stát se o ně na oplátku dost velkoryse stará. Státní školství je na vysoké úrovni, soukromé v podstatě ani neexistuje, naprostá většina škol je dostupná zdarma. Veřejná správa funguje bezchybně a zdarma – neplatí se tu ani dálniční známky

Polární noc, deprese a nezvyklá gastronomie

O Finsku se toho ví ve zbytku Evropy všeobecně dost málo. Je známé tím, že část leží za polárním kruhem, takže jsou tam dlouhé polární dny i noci. Noci, kdy je 24 hodin denně dost nepříjemné šero, takže deprese opravdu nejsou nic neobvyklého. Pokud to jen trochu jde, odjíždí v tomto období Finové někam na jih za sluníčkem. Někdo si nakonec i zvykne.

Pro nás neobvyklá je i místní kuchyně. Samozřejmě jsou základem jídelníčku ryby. Jí se na všechny způsoby – mořské i sladkovodní, hodně se udí a hlavně pečou. Ke každému jídlu se na stůl podává i salát, ale žádný míchaný se zálivkou, jak si ho připravujeme my, v podstatě jsou to jen různé druhy zeleniny nakrájené na samostatné misky a každý si pak namíchá to, na co má chuť. Finská gastronomie patří mezi nejzdravější, ale na rovinu, já už se těším na vepřo, knedlo, zelo a pivo, co se dá pít.

 

0