Spáč na latryně nezlobil, tož ho nechalê dáchnót. Temô se řiká ôznáni!

Od prostijovskéch strážniku – Ja, ja. To si lêdi nakôpôjó povlečeni a dôchnê, abê se jim spalo, jak v peřó. Ale gdo má dobré spánek, spokoji se s málem. To prokázal jeden, co zabral na hotelovym hajzlikô.
Hotelové zřizenec to hlásêl prostijovském měšťákum o sedmi ráno. Pré se gdosê zavřel na ajnclikô a nechce otevřit dveřê. Že bê jako hrál na skovkô, čê co. Ale dêž přêjelê strážnici, věc se ôkázala o poznáni miň dramatická.
Zjistilo se, že dotyčné chrápe jak baryn, a tož né že bê nechtěl otevřit, on bê možná aji chtěl, ale netošêl, že je po něm obslôha klôčkê ô dveři žádaná. Dêž teda ani měšťáci nepochodilê, nakonec došlê k závěrô, že ochrapa néni v ohroženi žêvota, nepáchá ani žádny jiny alotrija, a tudiž nenastává ani duvod dveřê otevřit násêlim.
Nakonec po poradě hotelové personál sám došil k závěrô, že nebôdó dělat zeli, na zháněni zámečnika, keré bê dveřê odrygloval, se vêprdnó, chlapa nechaji vêspat a bôde po ftákách. Nô néni to krásné hepáč o lêdskosti a vzájemnym porozôměni? Jenom dófámê, že se strefil do správnéch dveři a bêl na pánech…