Ze Srdéčka (fotkê ê video) – Hymnê, poctê, slavnostni salvê. Rozcesti mezê Lôdmirovem, Ponikvó a Hvozdem v techto končênách Konicka zná každé. Řiká se toť Na Srdéčkô. Z dnešniho pohledô až malebny misto mezê kopcama bêlo na samym koncô válkê svědkem tragédie.

Letos se znovô Na Srdéčkô přêpominal konec II. světové válkê. Je doba, jaká je, ale to neznamená, že se kvulêvá temô vhodi fšecko za hlavô. Klub vojenské historie (KVH) Dukla ôž hromadô let projiždi během květnovéch dni Prostijovsko a na ruznéch mistech si přêpominá konec névěči válkê v lêdskéch dějinách.

K zmiňované tragédii vlastně došlo až po koncô válkê, deň po kapitulaci – 9. května 1945. Na jedné straně prchajici Němci přes Nectavsky udoli, o kósek dál ôž lêdi, keři vitalê Rudô armádô. Došlo ale tenkrát ale k záměně a misto komunikačniho ôzlô ô Nectavê pokropilê kulometê z letadel právě Srdéčko…

Válečny vzpominkê pamětniku zapsal lôdmirovské kronikář Dan Žáku. Jak sám řiká, knižečka ‚Když Srdéčko krvácelo‘ nemá nejaky badatelsky ambice, spiš de o svědectvi lêdi, keři dobô prožêlê a tak si jô pamatôjó! Brožurka takê bêla přê pietnim aktô pokřtěná.

Před rokem, gdê ôž platilê epidemicky opatřeni, se dófalo, že letos ôž to bôde fšecko ináč a Na Srdéčkô proběhne vzpominka s celó parádó. Ale ôž podrôhy temô okolnostě nepřilê. Tož snaď za rok. Jak bêlo takê přêpomenôty, vzpominka patři ê vêpálenymô Javořéčkô, kery je tadê ocáď jenom přes kopec, vlastně přes dva. Na takovy věcê bê se nemělo nigdá zapominat!

Na fotkê ze Srdéčka se mužete mrknót TOŤ.

0