Od nás z Konice – Ôž smê psalê o tym, že bléžici se jaro kromě tažnéch ptáku signalizôjó aji horkovzdôšny balónê. A nésó samê. Dalši větrolet smê potkalê chvilkô po tym, co smê s Lubošem Šmidovym přêstálê bezpečně na zem.

Každé ôž to určitě takê viděl. Vrtula ô prdele, nebo spiš na zádech, nad hlavó padák a řiká se temô paraglajdynk (paragliding). Letec Petr Kréči z Konice nám řikal, že tôto kratochvilô provozôje ôž štvrtym rokem. Kromě gripenu a bojeingu pré pilotoval gde co, ale teprve motórové padák je to pravy litáni.

Zastihlê smê ho zrovna ve chvilce, gde po věnôcené zêmni přestávce zkóšel nové stroj a tož mô to dělalo trochô starosti. Jinak pré je to ale parádni relax a adrenalin. Zvlášť, gdêž přênde na nózovy přêstáni, pokaváď docházi benzin. To ôž pak de z klôstyho do tenkyho, ale vzhledem k temô, že se dá plachtit aji bez motóra, tož se to dêcky nejak ôcaprtá.

Motór k vrtulê má objem 200 kubiku a záleži takê na váze pilota, podle keré je potřeba pořidit plochô padákô. To bê třeba takové Jôsef Hlinomazu mosêl mět plachtô jak fotbalovy hřiště. Muže se s tym litat do véškê nanévéš 1850 metru, abê nedocházelo ke vzdôšném sóbojum s ostatnima litacima krámama.

Občas se sice stane, že se nejaké ten špagátek zašmodrchá a oddáli to plánované start, ale řikal eště Petr Kréči, že se dá litat celé rok, a konkrétně pro něho je to takovy ôklidněni po prácê a dává mô to naprostó svobodô.

0