Z Prostijova – Dožêt se stovkê, to se jenom tak každymô nepoštěsti. Posledniho května trojciferny véroči oslavi Alfréd Jánské, keré prošil drôhó světovó válkó od jejiho prvniho dňa až do uplnyho konca. Nédřiv v koncentrákách, pak na frontě.

Jako přislušnika prvorepublikové Československé armádê hneď v prvni deň drôhé světové ho Němci odtahlê do koncentrákô. Prošil postupně štêřma ruznéma lágrama, až se mô nakonec v provizornim ukrytô, keré si vêkopal s dalšima vězňama v Osvětimi, dočkat osvobozeni z tehoto koncentrákô a vrátit se znovô do armádê. To ôž se pak jako přislušnik Prvniho československyho armádniho sborô postavil do prvni linie, gde bojoval až do uplnyho konca válkê.

Pár dni před dovršenim stovkê ho pozval prostijovské primátor Miroslav Pišťáku na radnicô, gde se zároveň zešlê dalši gratulanti ať ôž z civilniho světa, čê z armádnich sboru.

A co na to sám jubilant? Jeho bôdóci manželka na něho celéch šest let čekala, a proto nebêlo divô, že po návratô dom mô dalši pusobeni v armádě rozmlovila. Po devětaosmdesátym rokô bêl povéšené do šarže plukovnika ve véslôžbě. Do dneška z něho sálá optimismus a dêž se ho negdo ptá na recept na dlóhověkosť, tak řiká, že žádné néni, protože se to fšecko prostě mosi žêt! Nélip si pošmákne na krajicô chleba s maslem a dosť možná aji flaša šlihovice, keró od primátora dostal, nemosi bêt uplně k zahozeni. K té hromadě gratulantu se samozřémě přêpojôje aji redakca Furtovnikô. Je nám cťó, že aji na Hané mámê takovy lêdi!

0