Z Vlastivědnyho muzea Olomóc – Král Karel IV. bôde slavit narozkê přesně 14. května. V rokô 1316 se totiž Janovi Lucemburskymô a Elišce Přemyslovně narodil klôčêna, keré se za nejaké rok stal Otcem vlasti. A tož je dobry si s nim štrngnót nečim ostřéšim…!

Pokaváď smê eště ô tech encyklopedickéch infomaci, pak je dobry aji zminit, že Karel IV. nám toť šéfoval v letech 1346 – 1378, od rokô 1346 bêl zároveň aji německym králem a v rokô 1355 převzal aji řimsky cisařstvi. Stihl bêt ê štšerêkrát ženaté a zplodit 6 potomku. Pul na pul děvčata a klôkê. Z nich névic do dějin zasáhlê Václav IV. a Zikmund Lucemburské, co mô řikalê Lêška Rêšavá. Šak vite z dob husitskéch…

Karel IV. zmákl aji založêt Karlovô univerzitô, čê Kárlštén,mimo jiny bêl mecenáš, budovatel, vzdělanec, státnik ê diplomat a dovico inšiho. Ômřel v Praze 29. listopadô 1378. O tym fšeckym je aji véstava ve Vlastivědnym muzeô Olomóc (VMO) České korunovační klenoty na dosah…  / Doba Karla IV. na Olomoucku. 

A abêhmê to fšecko nepoplantalê, dávámê k lepšimô celó tiskovó zprávô tiskové mlôvči VMO Renátê Fifkové. Samotná véstava trvá do 21. unora a rozhodně bê muhla zaimat aji tê, keři nemělê z dějepisô jedničkô.

České korunovační klenoty na dosah…  / Doba Karla IV. na Olomoucku

V příštím roce (miněny v tym letošnim, véstava začinala ôž v prosêncô, pozn.red.) uplyne 700 let od narození Karla IV., českého krále a  římského císaře, a celý  rok 2016 se ponese ve znamení oslav tohoto výročí. Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo jako první v České republice unikátní výstavu České korunovační klenoty na dosah… / Doba Karla IV. na Olomoucku už na přelom let 2015/2016. Výstava instalovaná od 4. prosince 2015 do 21. února 2016 v sále sv. Kláry, na ploše větší než 400 m², přibližuje nejen život a dílo jednoho z nejvýznamnějších panovníků středověké Evropy, ale také epochu lucemburské vlády na Olomoucku, a to od nástupu Jana Lucemburského na český trůn roku 1310 až do počátku husitských válek. Je zde prezentováno více než 200 nejrůznějších exponátů z období vrcholného středověku, které pocházejí především z území Olomouckého kraje.

Výstavní sál je rozčleněn do šesti oddílů, přičemž každý z nich je věnována samostatnému tématu. Vstupní část seznámí příchozího s nástupem rodu Lucemburků na český trůn, se sňatkem Jana Lucemburského a české princezny Elišky Přemyslovny, s jejich početným potomstvem a vládou Jana Lucemburského na Moravě i v celém království.

„Druhý oddíl přiblíží život na Olomoucku v průběhu 14. až počátku 15. století, a to především prostřednictvím archeologických nálezů. Jsou zde prezentovány dobové zbraně, šperky, hračky, mince, řemeslné nástroje, nádoby, kachle, dlaždice a další zajímavé artefakty. Exponáty kromě Vlastivědného muzea v Olomouci zapůjčilo i osm dalších sbírkotvorných institucí a lze konstatovat, že taková kolekce nálezů dosud nebyla v Olomouci prezentována,“ uvedl Lukáš Hlubek z Historického ústavu VMO, kurátor výstavy.

Ve třetí části výstavy je prezentována především osobnost českého krále a římského císaře Karla IV. Je zde sestaven Karlův životopis zachycující vybrané klíčové okamžiky jeho života a dílo, které po sobě tento vzdělaný vladař zanechal (Karlovu univerzitu, Nové Město pražské, hrad Karlštejn atd.). Je možné prohlédnout si vybranou listinnou tvorbu z doby Karla IV. a také několik volně stojících exponátů (např. model hradu Karlštejna).

Vrcholem výstavy jsou vystavené mistrovské kopie Českých korunovačních klenotů. České korunovační klenoty jsou unikátním souborem ze sbírky Svatovítského pokladu, který zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, jablko, korunovační plášť a pouzdra na předměty. Patří mezi národní kulturní památky a největší poklady naší země.

Svatováclavskou korunu, nejstarší a nejvzácnější předmět ze souboru, nechal zhotovit Karel IV. při příležitosti své korunovace v letech 1345–1346. Při její výrobě bylo použito téměř 2,5 kg zlata o ryzosti 22 karátů a desítky drahých kamenů, kterým vévodí červený rubelit na čelní straně. S jistotou lze tvrdit, že poloha žádného drahého kamene na koruně není náhodná a má hluboký symbolický význam. Řada odborníků se domnívá, že stavba koruny je provázaná s vizí „nebeského Jeruzaléma“, mytického města z drahých kamenů, které sestupuje z nebes. Barvy kamenů odkazují na královskou moc a mnozí věří v jejich léčivé účinky. Bylo jí korunováno celkem 22 českých panovníků. Královské žezlo bylo vyrobeno na zakázku císaře Ferdinanda I. a vytvořil ho roku 1533 augsburský zlatník Hans Haller z osmnáctikarátového zlata, perel, safírů a spinelů. Královské jablko vzniklo rovněž na objednávku Ferdinanda I.

Autorem mistrovské kopie Svatováclavské koruny je Jiří Urban, proslulý zlatník a výtvarník, který realizoval kříž pro papeže Jana Pavla II., šperky pro Její Veličenstvo anglickou královnu Alžbětu II. či kopii císařské koruny Svaté říše římské uloženou na hradě Karlštejně. Kromě něj se na výrobě kopií podíleli manželé Blanka a Matúš Cepkovi působící na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

Závěr výstavy je věnován vládě českého a římského krále Václava IV., nejstaršího syna Karla IV. „Zatímco za vlády Karla IV. a jeho mladšího bratra, moravského markraběte Jana Jindřicha České království hospodářsky vzkvétalo, za vlády jeho syna došlo k rozkmotření jednotlivých představitelů lucemburské dynastie a k jejich vzájemným sporům. To vše vedlo ke ztrátě prestiže rodu Lucemburků a pomalému ústupu z čelních pozic mezi tehdejší evropskou rodovou elitou. Utrpení zobrazené na dobové skulptuře Panny Marie s mrtvým tělem Krista (tzv. Křivákova pieta) symbolicky vyjadřuje promarněnou příležitost jednotlivých představitelů rodu Lucemburků navázat na dílo svých předchůdců a pokračovat v úspěšné celoevropské politice i v následném 15. století,“ dodal Hlubek.

     „Snažili jsme se, aby výstava byla koncipována tak, aby zaujala i nejmladší návštěvníky. Proto je zde připravena řada interaktivních prvků pro děti. Je to např.  fotokoutek v podobě trůnního sálu, mluvící meč či možnost ražby vlastní mince. K výstavě vznikl i edukační program pro I. a II. ročník ZŠ. Věřím, že návštěvníci všech věkových kategorií budou výstavou věnovanou 700. výročí narození jedné z největších osobností českých dějin, vítězi ankety Největší Čech, pořádané ČT v roce 2005, nadšeni,“ věří ředitel VMO Břetislav Holásek. „Je jenom škoda, že Karel IV. nedokončil svůj záměr výstavby hradu Tepence u Jívové, s trochou nadsázky lze říci, že by Karlštejn mohl stát u Olomouce,“ uzavřel ředitel.

Renáta Fifková, tisková mluvčí VMO

 a

0