Tak to mámê za sebó. Bêla to šichta, ale přežêlê smê to!

Od nás – Muhlê ste si to ôž přečist, že ráno smê mosêlê trochô neco podělat a mazat do rádia. Nezávidimê Bořkovi Volnymô. že tam s nama tô hodinkô vêtrpěl, ale dělalê smê, co smê muhlê.
Pomalô hodinô tam neco plkat a přê tym vědět, že to poslóchá o hodně lêdi vic, než co čte Furtovnik, to ôž je velká zodpovědnosť. Co bêlo… bêlo. Vrátit to nende. Vêletělo to z éterô a neco přepisovat nebo opravovat se ôž nedá.
Chcemê ale ze fšeckó uctó opravdô poděkovat Bořinovi Volnymô, s kerym smê si ô sklinkê ‚sôché vodê‘ potykalê, že do teho šil, pozval nás do rádia a ôdělal si takovó připravô, že nás to až samê chvilama zaskočêlo, co mê smê se fšecko o sobě dozvědělê….
Teď se z teho nějak dostávámê štamprló šlihovice a pivem a žêvot mosi jit dál. A dófámê, že pude aji Furtovnik! A gdo ste to v rádiô nestihlê, bôde to mět v archivô Českyho rozhlasô Olomóc aji záznam, ale to vám dámê eště vědět.