Telefonisti
Povim vám, jak tak člověk poslóchá rádio, je fčêl hodně v módě to dopravni zpravodajtsvi. Nô šak vite, jak tak šoféři rozjimaji, jak se jim jede, kde policajti měřijó, varôjó před nebezpečim a tak… Ono se to sódi pěkně, ale dêž člověk tak nad tym popřeméšli, nekdê to nedává smêsl. Třeba zrovna teď! Samo sebó, napadla trocha snihô a hneď fšeci maji v merkô sêlničáře a bezmála bê chtělê, abê před každym jel sêpač a kromě posoleni bê si šofér eště představoval, abê asfalt před nim ê vêfénovalê, čê co. Jak bê to ti klôci cestářšti mělê dělat? Tak samo sebó sakrôjô a nadávám, dêž jedô po cestě, kde néni ani hrábli. Ale nemužó bêt dêcky tam, kde si člověk zrovna ôsmêsli. Je zêma, co naplat! Zrovna tak dêž nekdo volá do rádia, že se neco váli na cestě. Místo teho, abê zastavil, kopl to do přikopê a nebêlo bê o čem mlovit, tak mô není zhnilo kdesê vêvolávat a ohrožovat ostatni tém, že telefónôje přê řizeni. Nebo že bê jôž fšeci mělê tê hendsfrička? To smê s Filkó asi zachrápalê dobô! Občas mě tak přênde, že aji tadê plati, že miň je vic. Miň se zabévat vêtelefónovávánim a vic si hledět zdravyho rozômô.