Od prostijovskéch měšťáku – Těžko řict, jaky si dotyčné odvezl vzpominkê na Prostijov a ešlê se tam eště negdê vráti. Každopádně svuj zážêtek si asi bôde pamatovat hodně dlóho aji proto, co mosêl vêslechnót od své mamê.

Takové vélet do Prostijova muže dopadnót aji jináč, než bê si člověk plánoval čê představoval. Partyja z vic jak sto kiláku vzdálenyho mista si vêjela na Hanó zapařêt. Nedbalê šak pravidla šťastnyho návratô. Aspoň né fšeci.

Mlôvči prostijovskéch měšťáku Jana Adámkova dává k lepšimô připad z minôlyho tédňa, jak ostatni jaksê pozapomnělê v Prostijově jednyho svyho ‚sódruha’. Dêž ho objevilê měšťáci, jevil známkê podnapilosti, teda jednodôše řečeny bêl ozralé, a neměl ô sebe ani mobil, abê si zavolal o pomoc. Aji ve svym stavô si ale pamatoval telefonni čislo na svó mamô, tož ji měšťáci brnklê. Ta slibila, že si pro sênka přêjede.

Jak řekla, tak ôdělala. Během dvóch hodinek od zahájeni akce ho ôž nakládala na zastávce, gde ho polêcajti ôsadilê. Tagže na jednô stranô fšecko dobře dopadlo, ale co mosêl chôdák klôk fšecko vêslechnót cestó dom, to mô vubec nezávidimê.

Obrázek je tadê jenom pro ilustracô.

0