To vi každé. Doma je furt co dělat a eště k temô jak začne roba neco vêbárat, je nélepši se hneď spakovat a jet to kópit. Sténě temô chlapi neôndete. Totok ale néni ten připad. Filka zas taková néni. Venkovni dveřê ôž po tech letech bralê za svy, nebêlo teda jiné volbê, než pořidit novy!

Dnes bê si člověk řekl – žêje ve světě neomezenéch možnosti, kapitalismus nás nigdá nenechá na holêčkách. Jenomže – ono prd! Vêrazêlê smê tam, co řikaji, že dêž nevimê co bê, mámê se zastavit ô nich. Spolihalê smê na to! Samo sebó dveřê do dvora nemosijó bêt žádny hogo fogo, abê nás sósedi nepomlovilê. Tož aji podlevá teho vêbiráte. Ale nakonec smê našlê. Ê dêž to stálo nejakó kačkô navic, říkámê si s Filkó, trochô se rozšópnem, aji slipkê si zaslóžijó lepši vyhled…

Ale chêba! Šlê smê, že ôž teda ja. Akorát nám nešlo na rozôm, proč tê dvirca vêpádaji, jak dêbê bêlê obráceně. Jenom tak ze slôšnosti smê se poptalê, ešlê bê to šlo zařidit, že bê to bêlo funkčni v plné parádě. Pochopitelně s očekávánim, že to néni problém. A on bêl! Jak nám řekl pomistni zřizenec, dveřê, co tam maji, a nésó univerzálni, só ZÁSADNĚ ôrčeny k oteviráni ven. Ešlê má negdo doma takovy venkovni dveřê, ať se přêhlási, rádi bêhmê ho vidělê. Možná to prodávaji jenom pro to, že jim to dal vêráběč levňéš… Nezvaném náštěvám aji zlodějum jenom tak mirnyx tyrnyx otevřete, ať dó dál. Nô né? Hosť do domô…!

Nepochodilê smê! Pokračovalê smê do dalšich krámu, gde teda prodávalê podle našeho očekáváni. Ale ani to nebêla vyhra. Montáž zařizeni totiž zabrala dalši deň, aji vic. Nakonec smê zjistilê, že zaviráni klôčkê nepasôje do fôtra! A tož podle známé poôčkê DODĚLÉ DOMA bêlo nezbêtny zapojit fšeckê svoje zkôšenosti nabrany letama praxe. Ale dveřê nakonec zaviraji a vic se rači neptéte!

0