Z Prostijova – Možná to přênde až trochô morbidni, ale je potřeba se na to divat inym uhlem pohledô. Městské hřbitov v Prostijově si letos přêpominá svoje narozkê. Bêl otevřené v rokô 1900 a kromě posledniho odpočênkô spótê slavnéch prostijovskéch rodáku je takê mistem s dalšima architektonickéma zajimavosťama.

Vlastně ôž má městské hřbitov v Prostijově svoje narozkê za sebó. Bêl vêsvěcené 27. května 1900 a zprovozněné pak od 1. 7. 1900. Stavěl se od rokô 1898 podle plánu městskyho stavitela Jana Skópilovyho. Jeho prvni správcem se stal František Havránku. Bêl projektované jako pravouhlé park s 15 hrobovéma polama a vstôpni bránó v novorenesančnim stylô s andělem a s polnicó, jako symbol posledniho sódô.

Bêlo ôž zminěny, že sám krchov má na svym ‚uzemi‘ takê dalši architektonicky skvostê. Z rokô 1907 pocházijó arkádê s hrobkama vyznamnéch prostijovskéch rodin, kery projektoval Čeněk Vencliku, autorem urnovyho hája a kolumbária z rokô 1931 je architekt Václav Jeřábku, známá je takê obřadni siň z rokô 1977 od architekta Blahoslava Adamikovyho.

Hřbitov je od rokô 1958 nemovitó chráněnó kulturni památkó  s památkově chráněnéma hrobama, přikladně Jiřiho Wolkera, rodinê Vojáčkovê, čê prostijovskyho farářa a básnika Karla Dostála Lutinova. K viděni je tadê takê hromada ôměleckéch náhrobku, včetně portrétni plastikê Ondřeja Přêkrêlovyho od Jana Třiskê.

Hřbitov, a né jenom ten prostijovské, néni jenom zahrádka zelená, ale občas se tam hodi zajit ê indá, než jenom na Dôšêčkê. Ledasco je tam možny poznat a ledasčemô aji přêôčêt. Aji dêž bê se to na prvni pohled nezdálo…

(fotkê www.prostejov.eu)

0