Z Lêpové – Paradoxně v novodobé historii teho maji Turbáči ôž vic za sebó, než v dobách své névěči slávê v osmdesátéch letech. Dêž to v rokô 1990 zapakovalê, tak si v kapelê mêslêlê, že tym Turbo definitivně konči. Řikalê nám v šatně klôci sami, že to ôž považovalê za ôzavřenó kapitolô.

Sobotni koncert v Lêpové bêl ale dukazem pravyho opakô. Těžko řict, ešlê fanóšci tak dokázalê rozpômpovat kapelô, nebo to bêlo naopak, ale ôžévalê si to fšeci. Pravda, sténě tak ô fšeckéch bêlo zřejmy, že rozervany mládi, s kerym sóčasni štêrêcátnici a padesátnici Turbáče spojôjó, je nenávratně v prdelê, nic jim nebránilo sborově zpivat ‚je těžké být mladý‘ (Lásky z pasáží).

Před koncertem smê s Turbáčama pokecalê v šatně a rozhodně mužemê řict, a to aji oni sami potvrdilê, že nemaji némenši duvod si hrát na nejaky hvězdê. To koneckoncu shrnôl bôbenik Jirka Langu v sôchym konstatováni ‚nenasere to’, dêž smê se ptalê, jak to maji ze slávó a přizňó fanóšku.

Laďa Sovjet Rusu nemosêl Turbáče nejak zvlášť představovat, ale dokázal lêdi rozpômpovat předem ôž tak, že to jelo ôž od prvni pisničkê. Fšecko skončêlo legendárnim hitem Chtěl jsem mít, ê dêž se nám klôci přêznalê, že puvodně si nemêslêlê, že bê z teho muhl vzniknót takové šlágr, keré překonává generace fanóšku. Ale jak bêlo vidět, fungôje to furt. A tož se podivéte na pár set fotek, co smê tam nabóchalê, pravděpodobně se tam nandete a takê vám to přêpomene, jaké to bêl nářez, keré pro vás nachêstala Obec Lêpová s agenturó A.L.IN production.

0