V Čôjině na zlaty prase čekat nemosêlê, přêšlo každymô rovnó do barákô

Z Čôjina, s fotkama od Věrê Ružêčkové, Filipa Pirkovyho a Barborê Polcrové – Sami bêhmê to nevědlê, ale napsal nám pan učitel Jaroslav Nedbalu z Čôjina, a tož moc rádi se o tym s vama podělimê.
To bê se gde gdo na Štědré deň žinyroval a čekal na zlaty prase. Ale v Čôjině si muhlê skôtečně řict: „Já nemusim, já už ho vidim!“ A né jenom jedno, ale hneď rovnó dvě, nésó tam totiž žádni troškaři…
Ale abêhmê to ôvedlê na pravó mirô. Mistni neformálni sdruženi ČUZA (nic za tym nehledéte, je to Čôjinská zájmová agentura), kery skoro rok fungôje pod křédlama čôjinskéch dobráku, se vêdalo na štědrodenni obchuzkô dědinê ze dvóma zlatéma čôňatama. A eště k temô každymô, gdo chtěl, přêpálêlê aji Betlémsky světlo. Nápad parádni, to jenom tak negde nemaji. A dêbê to měl bêt začátek nové tradice, mužemê jenom pleskat.
Fotkê mámê od Věrê Ružêčkové, Filipa Pirkovyho a Barborê Polcrové a mrzi nás, že smê nemuhlê bêt ô teho. Ê dêž aji mê smê se rychtovalê na štědré večir, tak bêhmê to sténak asi mosêlê vênechat. Ale rozhodně palec navrch.
Pod článkem se mužete mrknót na pruřez teho, co ČUZA letos fšecko stihla. A eště smê našlê aji krátky video, jak vêpádá Čôjin z ptači perspektivê. Tož se mrknite.