Od prostijovskéch měšťáku – To je tak, dêž vás negdo zamče z venkô. To najednó stojite ô dveři a zjistite, že puvodni plánê só ztraceny. Prostijovšti městšti strážnici řešêlê hneď dva takovy připadê.

Snem mnohéch je zustat přes noc zavřené v hospodě. Ono se to ale dobře vêkládá, dêž ovšem přênde na věc, nastává tvrdá realita. Pětadvacetileté mládenec si minôló sobotô nad ránem těsně před zaviračkó eště odskočêl cvrknót, což ovšem personál v hospodě v centrô Prostijova nezaznamenal, zarygloval lokál a šil dom. Po vêkonáni potřebê chtěl dom vêrazêt aji posledni návštěvnik, ovšem chêba lávkê… Ôž se možná viděl doma v tepléch dôchnách a představa teho, že noc strávi negde na sraženéch stolech pocmrdanéch pivêskem ho asi moc nenadchla.  Pomuhlê mô teda měšťáci, keři zehnalê majitela lokálô, ten hospodskymô vězňovi otevřel, a obá muhlê konečně do svéch přibytku.

S kličama strážnici běhalê ale aji o dva dni pozďéš. To pro změnô volal o pomoc mladé manželské pár, keré zvostal zamčené na krchově., protože si asi nepohlidalê hodinkê a nestihlê odejit do osmé večerni, gdê se brána zavirá. Měšťáci teda vêfáslê potřebny kliče a vêsvobodilê žadatele o pomoc aji v tymto připadě.

0