V Litovlê smê objevilê harmonikovy muzeum

Od nás od vás – Jôž ste vidělê stovkê harmonik pohromadě? Pokuď ste nebêle ô pana Sedláčka v Litovlê, tak nespíš nêê. Jeho muzeum je totiž névětši ve středni Evropě a to pré eště zdaleka nemá pohromadě, co bê chtěl!
Bêlo to jak blesk z čêstyho neba. O muzeô harmonik smê se dozvědělê uplně náhodó a na ten šup smê se s panem Sedláčkem domlovilê, že se zastavimê. A mužem rovnó řict, že to rozhodně stálo za to. Cely patro rodinné vilkê plny harmonik, prostě mazec!
Sběratel a restaurátor Jiři Sedláček pré sbirá harmonikê tak třêcet let. Prvni heligónkô ale dostal od rodiču nekdê v pěti letech. Možná to jôž bêl ten moment, kdê temô propadl. Dnes má doma asi třê stovkê nástroju néruzňéšich značek a drôhu, nekery opravdovy raritê. To, po čim ale prahne, só heligónkê českéch vyrobcu. Tech bêlo do rokô 1948 ô nás na sedmdesát. Pak se po znárodněni přestalê dělat uplně a co se začalê dělat v poslední době, tak pré só jôž jenom špatnó napodobeninó teho, co bévalo. Ve své sbirce má tehdéšich vyrobcu zastópenéch pětapadesát. Aji dêž se mô dostane do rôk skôtečné šrot, dokáže to dat dokupê tak, abê se z něho stal zas plně funkčni nástroj. Je to prostě machr a za tê leta takê jôž vi, kde chêtnót a co je potřeba ôdělat…
Jak takê říká, na harmonikô hrát neômi, jenom na nich předvádi zvukê. Pak ale sedne a jak z partesô vêstřêhne kósek na heligónkô nebo serenádô na italskó klávesovó harmonikô. V těchto nástrojich só pré Itali sténá klasa, jak třeba hodinkê ze Švajcô. Ale ono žádny vêkládáni, čê psani nedá tolik, jak dêž se tam rovnó vêpravite.
http://www.youtube.com/watch?v=rdylIKI_jJI&feature=youtu.be
http://www.youtube.com/watch?v=HAG7d1j1eqc